Křídlatka japonská, sachalinská i česká

16. května 2015; přečtete za 6 minut


invazivní trifid a neuvěřitelně přizpůsobivá kytka 

Křídlatky všech druhů jsou rychle, strašně moc rychle, rostoucí invazivní rostliny. Když se někde pomnoží, tak vytváří neprostupné plochy obřích rostlin a je velmi náročné se jí zbavit, protože jsou neskutečně odolné a vcelku dost vynalézavé.

Kromě té nejdrsnější chemie pomáhá spásání (chutná ovcím a kozám) a přeorání na podzim a na jaře. Víc informací najdete třeba v kratičkém pořadu z dílny České televize.

Ale výhonky křídlatky jsou jedlé a vcelku dost chutné, jemně nakyslé a křupavé. Nejlepší jsou chvíli po vyrašení, když to je ještě jenom jeden pazoch, skoro jako u chřestu. Ale i teď, než začnou nasazovat květ, má smysl sbírat měkké vršky. A protože jsou, podobně jako rebarbora, bohaté na kyselinu šťavelovou, je ideální je zkvasit — mléčné kvašení kyselinu šťavelovou rozkládá (viz článek o rebarboře).

Pokud na podzim budete křídlatky vykopávat, tak oddenky jsou tradiční asijskou léčivou látkou. V tradiční čínské medicíně je známý pod názvem hu zhang 虎杖 a je bohatý zejména na resveratrol, antioxidant, který je třeba v červeném víně a podle všeho příznivě působí na kardiovaskulární systém. Údajně pomáhá křídlatka na lymskou boreliózu. Dle léčitelů. Koho to zajímá do hloubky, tak tady najde serioznější studii.

My ovšem budeme kvasit výhonky za účelem sežrání, nikoliv za účelem léčení. Jen to zas s její konzumací nepřehánějte, je mírně projímavá…

Sbírejte výhonky silné maximálně jako ukazováček a zbytky v žádném případně nevyhazujte do kompostu — nasbíraná křídlatka se vůbec nesmí přiblížit k vaší zahradě! Díky vegetativnímu množení umí vyrůst z podezřele nepatrných částí stonku a brzy by vám na zahradě narostla křídlatková džungle.

křídlatčí kořist z jednoho sběračkého blogu

Japonci křídlatce říkaji itadori a buď ji nakládají do soli, anebo ji jedí čerstvou. Z důvodů vysokého obsahu kyseliny šťavelové ji nejprve zhruba dvě minuty vaří, dokud mírně nezesvětlá, pak ji na 24 hodin louhují ve vodě a teprve pak ji pojídají — třeba s troškou majonézy nebo namáčenou do sojové omáčky. Ale je dobrá i jen znovu ohřátá v rozpuštěném másle. Kdo by se chtěl dělat s holandskou omáčkou, tak s tou bude prvotřídní. Dalo by se to přirovnat ke kříženci chřestu a rebarbory.

Sušené a fermentované listy Japonci za války kouřili namísto tabáku, ale to prostě zkoušet nebudu. Je-li zde jiný průzkumník, který se do toho pustí, tak ať pak hlavně dá vědět, jak to dopadlo!

Nejjednodušší je na výrobu pochopitelně limonáda.

Probiotická limonáda z křídlatky

křídlatkový sirup a limonáda

Kdo má účinný odšťavňovač, může do něj narvat mladé stonky křídlatky a získá zelenkavou, nakyslou šťávou, kterou použije namísto sirupu, a do limonády pak přidá něco cukru navíc. Kdo ho nemá, ten si vyrobí sirup. Má narůžovělou barvu a takovou trošku bylinnou chuť. Nic dramatického, ale decentně chutné.

Suroviny na 300 ml sirupu:

  • 200 ml vody
  • 200 g cukru
  • 300 g křídlatkových výhonků nasekaných nahrubo.

Svařte cukr s vodou na sirup, dokud nezhoustnou — cca na 110 °C. Do vroucího sirupu nasypejte křídlatku a nechte 24 hodin louhovat. Přiveďte ještě jednou k varu, zceďte a přefiltrujte přes plátno či kávový filtr, abyste se zbavili všech případných nečistot. Pokud budete chtít sirup uchovávat delší dobu, tak ho zasterilujte, případně přidejte cca 10 g kyseliny citronové nebo šťávu ze 4 citronů.

Suroviny na 1 l kefírové limonády:

  • 30 ml křídlatkového sirupu,
  • 500 ml vodního kefíru z první fermentace nebo 200 ml čiré, kyselé syrovátky,
  • cca 400 ml vody.

Rozpusťte sirup v kefíru a nalijte do patentní lahve, ve které vám bude kvasit. Dolijte vodou, ochutnejte a podle potřeby doslaďte. Nechte 24 hodin profermentovat při pokojové teplotě (občas upusťte tlak, aby vám to pak nebouchlo v ruce) a posléze přesuňte do lednice. Kdo bude stát o zajímavější chuť, přidá tam něco citronové, nebo pomerančové šťávy, případně rebarboru. Hezky se to chuťově doplňuje třeba s kardamomem.

Křídlatkové kvašáky

Suroviny na 0,7 l sklenici

  • Velká hrst křídlatkových výhonků silných jako ukazováček,
  • 0,5 l vody,
  • 10 g soli,
  • 10 g nakládacího koření (směs hořčičného semínka, fenyklu, pepře, nového koření, skořice, koriandru a bobkového listu),
  • 2 stroužky česneku,
  • 1 menší cibule,
  • kdo má rád, tak chilli papričky.

Svařte vodu se solí a kořením a nechte vychladnout na teplotu lidského těla. Na dno sklenice dejte pár koleček cibule a oloupané, lehce podrcené stroužky česneku. Naskládejte do sklenice výhonky nařezané zhruba na délku (výšku) sklenice, zalijte výhonky tak, aby byly úplně ponořené pod hladinou, zajistěte třeba ziplockovým sáčkem s vodou, aby nevyplavávaly, zlehka uzavřete sklenici a nechte týden prokvasit v teple. Používejte namísto okurek.

Křídlatková zmrzlina z kefírové smetany

jemně nakyslé, smetanové s troškou bylinkové chuti.
A probiotické pochopitelně!

Suroviny na 500 ml

  • 50 ml mléčného kefíru,
  • 250 ml smetany na šlehání,
  • 100 g křídlatkových výhonků bez listí nasekaných nadrobno,
  • 4 žloutky,
  • 50 g vanilkového cukru,
  • 50 g sladidla dle vlastní chuti — cukr, med, sirupy,
  • špetka soli.

Smíchejte šlehačkou a nasekanou křídlatkou. Přiveďte téměř k varu a vypněte oheň. Po vychladnutí na teplotu lidského těla přimíchejte kefír a nechte to 24 hodin prokysat při pokojové teplotě. Směs pak rozmixujte dohladka a propasírujte směs přes síto. Utřete vejce s cukrem a solí do pěny, přilijte kysanou smetanu a ještě chvíli usilovně šlehejte, nechte v lednici vychladit alespoň 3 hodiny. Posléze to nalijte buď do formiček na nanuky, anebo do zmrzlinovače, a nechte zmrznout. Pokud máte rádi absint, tak ten k tomu bude moc dobrý (do 500 ml zmrzlinové směsi přidejte malého panáka). Případně přidejte trošku vanilky nebo křídlatku namíchejte jedna ku jedné s rebarborou.

Křídlatková polévka

suroviny na 4 porce:

  • 300 g výhonků křídlatky,
  • 1 cibule,
  • 1 větší brambora,
  • 2 lžíce másla,
  • 500 ml kuřecího či zeleninového vývaru,
  • špetka muškátového oříšku, 2 kuličky nové koření, 1 bobkový list a 6 kuliček pepře,
  • 200 ml kefírové smetany.

Na polovině másla nechte zesklovatět cibulku, zalijte vývarem, přidejte oloupanou, na kostičky nakrájenou bramboru a koření a vařte cca 10 ‑15 minut. Pak přidejte nasekanou křídlatku a vařte ještě tak minutu nebo dvě. Rozmixujte do hladkého krému, přidejte zbylé máslo a smetanu. Na talíři posypejte nasekanými syrovými mladými lístky křídlatky.

Chtěli byste z křídlatky udělat spíš sladkou, studenou
polévku ve stylu maďarské meggyleves?
Tady je recept.

Jinak mladé výhonky můžete ogrilovat či blanšírovat a tvářit se, že je to jako chřest, přidávat do koláčů, muffinů (nasladko ji míchejte třeba s rebarborou, jahodami či jablky) či quiche, přidávat do stir fry nebo třeba do letních závitků, suši, kari, risotta, čatní nebo džemů. Lze ji i prostě trošičku nasekat do salátu — pokud máte v pořádku ledviny a budete v tom salátu mít nějaké ořechy či sýr, kvůli vápníku, tak ona vás ta kyselina šťavelová nezabije…

(Ale pořád to není důvod křídlatku pěstovat! Ovšem poplenit ji můžete zcela bez výčitek svědomí, podobně jako topinambury.)

Zuzka Ouhrabková

Blog jsem pro vás začala psát v roce 2012 z nadšení nad knihou Síla přírodní fermentace od Sandora Katze, kterou jsem i později přeložila, a od té doby už mě tato obskurní záliba v oprašování mikroorganismů nepustila.

Profesionálně se věnuji práci na projektu Paměť národa pro neziskovku Post Bellum.

Umím vymyslet kvašenou recepturu či vám poradit co kvasit ve vaší kavárně/bistru/nálevně. Fakt mi jdou nejrůznější rešerše Pro veřejnost pořádám i praktické workshopy, v případě zájmu mi prosím pište na e‑mail.



16 komentářů

  • Já mám vůči křídlatkám posu jak hrom, takže bych sběračům ještě doporučovala na podzim to, co z ožraných keřů zbyde, zalít glyfosátem nebo napalmem nebo betonem.
    A recept na kvašení netýkavky žlaznaté bude?
    A propos, (1) nechceš se třeba příští čtvrtek stavit? Ukážu ti nějaké jedlé brukve — cardamine amara a spol. by se jistě zkvasit daly, i když kdo ví, jestli by se to dalo žrát (2) půjčila bych ti knihu Richarda Mabeyho o volně žratelných rostlinách. Je to sice psané pro Anglii, ale u nás toho roste taky dost.

    • Netýkavka žlaznatá má jedlé květy i semínka zasyrova.;)

    • Anonymní

      Kdysi jsem se dočetl v Koktejlu, že netýkavka žlaznatá je jedlá celá a dodá tělu spoustu minerálů, vody aj. Tvrdil to jakýsi odborník na přežití z FTVS. Tak jsem to pak jednou zkusil a rozžvýkal mladou malou rostlinku. Chuť byla příjemná podobná okurce salátovce. Jenže… Po pár vteřinách jsem měl podrážděný krk, začal se dávit a sápat po dechu. Zřejmě jsou tam nějaký křemíkový vyztuženiny… Krk pak škrábal až do večera, což možná byl ten účel — jedna rostlina stačila na celý den…

    • Anonymní

      Když to čtu, tak mě jen napadá jedna zajímavá souvislost. Výše zmíněný glyfosát (např. obsažen coby účinná látka v Roundupu — používá se např. právě při boji s invazní křídlatkou) je dnes již považován za bezpečně prokázanou karcenogenní látku. Představa, že jedna skupina lidí tím křídlatku stříká a druhá to pak následně konzumuje… no… názor si udělá každý sám;-) Jako by nestačilo, že se jedná o nejčastěji užívaný pesticid v českém zemědělství. Přeji hezký den.

    • Jako malý kluk jsem si rád hrál s térem (něbo nějaký zředěný asfalt), co byl v sudu na zahrádce. Obvykle jsem se trochu umazal a byl následně kárán. Objevil jsem tehdy, že kytkou (netýkavkou) co rostla vedle sudu jde ten tér z rukou docela úspěšně odstranit.

  • R.

    Liiso, proč máš na křídlatku takovou pifku, to jí máš někde za humny? Pokud ano, tak bych tě ráda poprosila, jestli by nebylo možno poslat mi jeden kořínek, když se tak dobře množí? Na boreliozu by, podle toho, co jsem si načetla, mohla celkem dobře fungovat, takže bych to ráda vyzkoušela…Jenže v okolí tu nikde není, koupit se to moc nedá (kromě nekřesťansky drahých preparátů z USA)…Díky.

    • rozmnožovat invazivní druh je nezákonné a hrozí za to pokuty — zcela zaručeně vám někde v širším okolí roste — začněte na jaře s dostatečně dlouhými procházkami, při které ji najdete. 

    • Jestli je invazivní, to teprve uvidím letos jsem ji píchla do růžku jednoho z dvou svých záhonků, tak uvidíme, jak se bude chovat. Můžeš mi prosím napsat do zprávy jaké bylo přesné užívání na boreliozu díky moc. D

    • R.

      Dávkování není na dva řádky,Stephen H.Buhner vydal knihu Borelióza, je dobré si to přečíst, kombinuje i spoustu dalších bylin a je to běh na dlouhou trať.Křídlatka je tam jako jedna z nejdůležitějších bylin a je nutno brát ji i rok.Obecně je prospěšná i při spoustě dalších potíží,lidi by ji měli spásat a ne polívat rakovinotvorným Roundupem.

  • Pokud jsi z Opavy , tak tady je křídlatky dost ! Roste i skoro uprostřed města a nikdo to neřeší ‑ulice Krnovská(proluka poblíž ul Mařádkové) Kateřinky ‑ul.Rolnická)poblíž ul Ratibořské. a nasi nejhojněji roste v prostoru mezi ulicemi Jaselská,Karlovecká ‚náhonem a řekou Opavou(směrem k Sádráku-Stříbrnému jezeru)

  • Ilona Bisová

    Na zahradě nám roste od r.1945 křídlatka. Je zajímavé, že až na podzim odstraňuji povadlé stonky a nechávám ji v klidu žít. Nerozmnožuje se dál a to mám od ní asi 5 m užitkovou zahradu, zeleninu atd. Rostlinka má polostín a je spokojená ?

    • Ivana

      Tak by to mělo nejspíš být. Kdoví, co křídlatku nutí rozlézat se doširoka… Určitě v tom něco bude, nějaká nám neznámá příčina. Co nám to má asi říct? Příroda si nakonec vždycky nějak poradí…

  • Lenka

    No tak nevím, jak je to s tím spásáním. Jezdíme tady u nás v Beskydech na chalupu, do hor a už se křídlatka nehezky šíří i zde. Horské louky jsou pravidelně spásány ovcemi, ale o křídlatku ani pohledem nezavadí.

    • Eduard

      Já s křídlatkou krmím králíky a moc jim chutná. Než jsem se toto dočetl v nějaké knize, považoval jsem ji za jedovatou. A chutná jím i usušená.

    • Dobře bych zvážil, jestli chci podávat králíkům tak vysokou koncentraci kyseliny šťavelové, i kousek může být moc. Myslim, že jsou stavění hlavně na pícniny a travní seno.

  • David

    Tak tohle je ten prohnilej „bambus“ kterej všude roste jak otesánek a z kterýho jsme jako děti tak rádi stavěli bunkry apod. Soused toho měl kdysi za domem hotovou plantáž. Kolikrát to bylo i dva metry vysoké. Na podzim vždycky vyjel s traktůrkem. Vytrhal všechny uschlé „pruty“ bez listů. Doma je prohnal štěpkovačem, napytloval a půl zimy s tím topil v kamnech. Díky za zajímavé info, roste mi kousek od domu menší džungle tak zkusim udělat na jaře nájezd a koštnout zda se dá chroupat. Tak zdar a ať to bublá

Napsat komentář: honza Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *