Napsali jsme se Zuzkou úhrn praktických návodů na kvašení různých surovin, ze kterých se dá každý den vařit spousta jídel v různých obměnách. Důraz je kladen na vysoký obsah vlákniny (výživu mikrobity), dostupnost surovin a zpravidla i rychlou přípravu. Oznamovali jsme tímto článkem.
Touhle knížkou jednoznačně všechno začíná. Všichni jsme se do ní chodili inspirovat, hledat víkendové dobrodružství, ověřovat své znalosti. Knížka je čtivá, lehká, přístupná a svými jednoduchými recepty dokáže nastartovat to správné nadšení. Zuzka recenzovala a překládala.
Takzvaného „malého Katze“ už jste prošli skrz naskrz, spoustě postupů už rozumíte a vlastně tím nadšením žijete, v poličkách pořád něco bublá a jiného než vlastního chleba se nedotknete. Chtěli byste vědět víc, chcete si vypracovat intuici a přemýšlet v širších souvislostech. S tím vám Sandor pomůže právě v Umění. Spousta nových zkušeností, výňatky z korespondence se specialisty, přesun od receptů k postupům, to všechno v téhle bibli při dlouhých zimních večerech najdete. Recenzovali jsme.
V obchodech sice dostanete překrásné knihy vyhlášených zahraničních pekařů s plnobarevnými fotkami na křídě. Ale Domácí pekař od Kláry Z Kopce vám bude prostě blíž, protože na vás mluví českými surovinami, postupy a domácími výrobky. S touto příručkou zvládáte úplně celý sortiment našich známých dobrot, od chleba přes vánočky, lívance, bábovky až k oplatkám, jidášům a dortům. Nedal by si někdo toust?
Druhý zásadní počin Kláry Z Kopce vás provede kompletní sýrařinou. Nic jiného na zvládnutí parenice, čedaru, syrečků, nivy a camembertu nepotřebujete. Tedy kromě odhodlání, přísunu obrovského množství mléka a pár sýrařských propriet. Zuzka recenzovala.
Toto není kuchařka, ani fermentační příručka. Toto je příručka, která vám řekne všechno o jídle: proč vařené brambory druhý den chutnají kovově, jak funguje emulgace majonézy, co je to zrání hovězího steaku, proč jsou mořské ryby plné glutamátu a proč vám netuhnou pektinové ovocné marmelády. Strejda Harold má odpověď úplně na všechno.
Pánové z legendární Kodaňské restaurace Noma poodhalují, jaká byla jejich cesta k znovuobjevení fermentovaných chutí poháněných lokálními surovinami. I když nejste restauratéři, tak s knížkou dobře pochopíte a doma si připravíte ocet, miso, garum, nebo kombuchu, a to i ve velmi, velmi extravagantních konstelacích. Se Zuzkou jsme recenzovali.
Na tuhle novou knížku je ještě brzy. Ve světě trochu, v Česku víc, v domácnostech absolutně. Svět se teprve seznamuje s tím, co za kouzla umí domestikovaná plíseň kodži s jakoukoliv surovinou v kuchyni. Síla trávicích enzymů je tak mocná a variabilita použití tak široká, že podle mého názoru autoři na 352 stranách poškrábali jenom povrch. I tak je důležitým prvkem sbírky každého, kdo miluje hluboké lahodné umami chutě štípaných proteinů.
Tito pánové napsali mnoho evergreenů o tradičních fermentovaných potravinách, hlavně sójového základu. Z dob hippies — jejich nejaktivnějšího působení — pochází i tato kompilace všech tehdy dostupných znalostí o tom, co miso je a jak se připravuje doma, v malých dílnách i obřích továrnách. Většinu knihy zabírají recepty na pokrmy z misa, které se sice dost často překrývají a jsou si hodně podobné, ale jako inspirace a pohled do Japonska je to celé moc pěkné a vlastně dodnes nepřekonané.
Máte dojem, že víc než polovinu nákupního času strávíte úvahami a kontrolami etiket, jestli náhodou potravina neobsahuje glutamát, lepek, tuk, cukr a moc soli? Možná vám Alan vysvětlí, že se trápíte se svými výživovými strachy založenými na pitomých mýtech celkem zbytečně. Přečíst, uklidnit se a předat dalšímu vystrašenému členovi rodiny, k tomu tahle tenká a velmi zábavně napsaná knížečka slouží bezvadně.
Vyřazena z prodeje, zkuste Knihobot, Trh knih nebo Aukro.
Řeklo by se, že prostě vezmete hrstičku kefírových zrn, hodíte je do mléka, promícháte, necháte den stát, scedíte a vypijete. Máte-li ale jakékoliv otázky nebo hledáte inspiraci pro upotřebení té kyselkavé, husté a bublinkaté dobroty, najdete je v Maťově knížce tištěné na recyklovaný papír, která by se mohla klidně jmenovat Jak žít s kefírem a radovat se z něj celý život.
Možná jste slyšeli, že s námi celý život bydlí ještě pár neviditelných spolucestujících. Mikrobiologové a manželé Sonnenburgovi vám velmi stravitelným způsobem poodhalí, jak funguje střevní mikrobiota, proč a čím je prima ji krmit a jak se o racionální stravě bavit se svými dětmi tak, aby jídlo fungovalo nejen jako palivo pro člověka, ale i pro jeho neméně důležité druhé já. Nebojte, žádné rituální očisty, žádné spásání lánů trávy. Budete mile překvapeni, jak jednoduchá a přirozená řešení kniha nabízí. Zuzka recenzovala.
Pokud si pamatujete televizní pořad Život v přírodě a necháváte se rádi udivovat výlety sira Davida Attenborougha po oceánech, sopkách a deštných pralesech, pak si zamilujete i tenhle báječný výlet do pouští, džunglí a jezer lidského těla, která představují biotopy pro mikroorganismy, se kterými jsme celoživotně spjati. Ed kompiluje velmi čtivým a strhujícím způsobem poznatky svých kolegů — mikrobiologů z různých koutů přírody a předkládá hypotetické otázky, které by po zodpovězení vědou mohly vést k zásadním změnám chápání člověka coby biologicky multikulturní entity.
Cokoliv vás zajímá o tom, co se v naší české kotlině kdy v historii jedlo, to se dozvíte v tomto monumentálním opusu naší přední průkopnice gastronomické teorie a rešerše. Opěvovala Zuzka.