Zimní limonády

Dal­ší vár­ka mož­ných pří­chu­tí pro mléč­ný i vod­ní kefír — zamě­ře­no zejmé­na na to, co je teď v zimě snad­no dostup­né. Suše­né ovo­ce, koře­ní a tro­š­ka těch exo­tic­kých plo­dů. Základ­ní poví­dá­ní o kefí­ru najde­te tady. A taky tu mám člán­ky o zázvo­rov­kách, rus­kém chle­bo­vém kva­su, limo­ná­dy z koře­nů, kte­ré najde­te na zahra­dě, a z kur­kumy. No a pak prv­ní díl toho­to člán­ku o vánoč­ních pří­chu­tích sekun­dár­ně kysa­ných limo­nád.
Nej­jed­no­duš­ší způ­sob, jak vyro­bit chu­ťo­vě atrak­tiv­ní mléč­ně kva­še­né pití, je udě­lat kefí­ro­vý koktejl. Vez­mě­te čer­s­tvý kefír a s něčím ho roz­mi­xuj­te.

Snad­ný a se zaru­če­ným výsled­kem je urči­tě vanil­ko­vý nebo čoko­lá­do­vý shake. Kefír a vanil­ko­vý cukr nebo kefír, cukr či jiné sla­di­dlo a kakao, či roz­puš­tě­ná čoko­lá­da. Mak­ro­bi­o­ti­ko­vi popo­le­ze obo­čí patr­ně až někam do týla, ale pokud se sna­ží­te pro­pa­šo­vat do dětí něco pro­spěš­ných kul­tur, tak je cukr a kakao váš nej­lep­ší kama­rád.

A chce­te čoko­lá­do­vý shake jako extra zdra­vou potra­vi­nu? Tak to taky umí­me.

Kefírovo-čokoládový shake

Ingre­di­en­ce (na jed­nu por­ci)

  • 3 dcl kefí­ru,
  • 2 lžič­ky neod­tuč­ně­né­ho kakaa (raw kakao) — maxi­ma­lis­té vez­mou syro­vé kaka­o­vé boby,
  • 1 – 2 lžič­ky medu od vče­la­ře,
  • 6 mand­lí namo­če­ných přes noc nebo jiné oblí­be­né oře­chy,
  • lžič­ka lně­ných, konop­ných, dýňo­vých nebo tře­ba chia semí­nek, pří­pad­ně jejich smě­si,
  • špet­ka sko­ři­ce, hře­bíč­ku, kar­da­mo­mu a chil­li, může být i mušká­to­vý oří­šek,
  • vanil­ko­vý extrakt,
  • pří­pad­ně lžič­ka maca práš­ku, reshi, čín­ské dat­le (v asij­ských spe­ci­ál­kách býva­jí v mra­zá­ku za komic­ké ceny — kon­krét­ně v Male­ši­cích jsem dala 50 Kč za kilo­gram), pylo­vá zrna nebo jaký­ko­liv oblí­be­ný „super potra­vi­no­vý dopl­něk“.

Do čer­stvé­ho, nepří­liš prokva­še­né­ho kefí­ru dej­te nepra­že­né kaka­o­vé boby,ořechy a seme­na. Nech­te přes noc stát. Kro­mě toho, že se ješ­tě pomno­ží více žádou­cích bak­te­rií, tak se v seme­nech vše­ho dru­hu deak­ti­vu­je kyse­li­na fyto­vá. Ta zrno chrá­ní před růs­tem až do obdo­bí, kdy při­jde dosta­tek vláhy, ale hlav­ně na sebe váže mine­rá­ly, kte­ré pak nejsou pro lid­ský orga­nis­mus vyu­ži­tel­né. Pod­le někte­rých teo­rií dokon­ce vyva­zu­je mine­rá­ly i z orga­nis­mu. Ovšem dal­ší věd­ci ji vidí jako skvě­lý potrav­ní dopl­něk. Tak si vyber­te sami, kte­rá ver­ze se vám líbí. Já hla­su­ju pro namá­če­ní.

Fak­tem je, že nena­mo­če­né oře­chy se hůř mixu­jí dohlad­ka. Namo­če­ná lně­ná nebo chia semín­ka navíc pus­tí sli­zo­vé lát­ky, kte­ré zjem­ní struk­tu­ru výsled­né­ho koktej­lu a jsou to pra­vé léči­vé na tomhle zobá­ní.

Po šes­ti a více hodi­nách kefír s oře­chy a seme­ny nalij­te do mixé­ru, při­dej­te koře­ní a med a pár minut mixuj­te dohlad­ka. Pokud to chce­te zjem­nit, tak tam vraž­te ješ­tě žlou­tek, nej­lé­pe od sle­pi­ce, kte­rá měla mož­nost na slu­níč­ku žrát trá­vu a brou­ky. Ano — vej­ce jsou taky zdra­vá a s cho­leste­ro­lem je to výraz­ně slo­ži­těj­ší, než jak se dočte­te ve vět­ši­ně popu­lár­ně nauč­ných člán­ků.

Kro­mě evi­dent­ně zdra­vých věcí, jako je plno­hod­not­né kakao, kefír, med nebo semín­ka, je vel­mi zdra­vé i koře­ní. Sko­ři­ce regu­lu­je cho­leste­ro­lo­vé a inzu­li­no­vé hos­po­dář­ství žádou­cím smě­rem, má anti­o­xi­dač­ní efek­ty, zlep­šu­je pro­kr­ve­ní tká­ní a tím pro­hří­vá a záro­veň zlep­šu­je funk­ci imu­nit­ní­ho sys­té­mu. Hře­bí­ček má dez­in­fekč­ní účin­ky, tlu­mí pří­pad­nou bolest a zlep­šu­je trá­ve­ní. Uvol­ňu­je nej­růz­něj­ší kře­če. Kar­da­mom uvol­ňu­je kře­če, regu­lu­je trá­ve­ní a sti­mu­lu­je ner­vo­vou sou­sta­vu. Má anti­vi­ro­tic­ké a anti­bak­te­ri­ál­ní účin­ky. A chil­li? Kro­mě stan­dard­ních mine­rá­lů, kte­ré paprič­ky obsa­hu­jí, tam je pře­de­vším kapsai­cin, kte­rý opět pomá­há s nachla­ze­ním, ať už viro­vé­ho nebo bak­te­ri­ál­ní­ho půvo­du, navíc taky s čiš­tě­ním dutin a vykaš­lává­ním. Akti­vu­je orga­nis­mus, pro­kr­vu­je tká­ně, má pro­tira­ko­vi­no­tvor­né účin­ky a vůbec. Více o chil­li a fer­men­ta­ci zdezde.

Máte hod­ně vel­ký stres? Při­dej­te do toho banán — je narva­ný hoř­čí­kem, dras­lí­kem a B vita­mí­ny. Navíc je část vlákni­ny v baná­nu roz­pust­ná a tedy pre­bi­o­tic­ká — krme­ní pro lac­to­ba­ci­ly. Ostat­ně baná­no­vý shake pat­ří taky k vel­mi oblí­be­ných chu­tím, že. Ame­ri­ča­ni ho děla­jí ješ­tě s ara­ší­do­vým más­lem. Zku­si­la jsem to a nepo­cho­pi­la. Není to zrov­na skvě­lá chu­ťo­vá kom­bi­na­ce.

Vel­mi chut­ná je nao­pak kom­bi­na­ce kefí­ru, man­ga a chil­li papri­ček. Anti­o­xi­dan­ty, vita­mí­ny, mine­rá­ly, vlákni­na. Jez­te i se slup­kou — obsa­hu­je nej­ví­ce karo­te­ni­dů a poly­fe­no­lů. Navíc je aro­ma­tič­těj­ší než duži­na.

Zají­ma­vá je taky ver­ze s kiwi a jalov­cem nebo apple pie — jabl­ka, sko­ři­ce, hře­bí­ček, nové koře­ní a mušká­to­vý ořech.

A kro­mě kefí­ru se dosta­nu i k fer­men­to­va­ným limo­ná­dám.

V regá­lu u zele­ni­ny najde­te i zimě čer­stvé bylin­ky a i ty jde pou­žít spo­lu s citru­sy v boji pro­ti kaš­líč­ku a rýmič­ce. Zejmé­na tymi­án a roz­ma­rýn. Sili­ce v nich pomá­ha­jí odkaš­lává­ní a opět mají anti­bak­te­ri­ál­ní a anti­vi­ro­tic­ké účin­ky. Tymi­án je moc dob­rý s jableč­nou nebo gra­pefru­i­to­vou šťá­vou, roz­ma­rýn s cit­ro­nem nebo limet­ka­mi.

Vez­mě­te ovoc­nou šťá­vu — jableč­nou, pome­ran­čo­vou a gra­pefru­i­to­vou nor­mál­ně vymač­ka­nou, cit­ro­no­vou nařeď­te vodou a oslaď­te něčím, čím sla­dí­te, dej­te do šťá­vy pár vět­vi­ček tymi­ná­nu či roz­ma­rýnu (půjde to i ze suše­né­ho, jen to nebu­de tak pěk­ně vypa­dat), při­dej­te něja­ký star­tér na mléč­né kva­še­ní.

Nalij­te do vyva­ře­né lah­ve a zavře­te. Nech­te den dva stát v tep­le. Pokud uza­vře­te lahev pořád­ně, tak výsle­dek bude per­li­vý — CO2 zůsta­ne v limo­ná­dě. Pokud tím ovšem bude­te moc tře­pat a kysá­ní půjde rych­le, tak pozor při otví­rá­ní…

Vel­mi zim­ní limo­ná­da pak vznik­ne ze suše­né­ho ovo­ce. Nabí­zím recept na meruň­ko­vou a švest­ko­vou.

Suše­né ovo­ce (tak 100 g na 2 lit­ry nápo­je) zalij­te vrou­cí vodou, chví­li nech­te stát, pak pro­mí­chej­te a slij­te. Zba­ví­te se siři­či­ta­nů, kte­rý­mi je ovo­ce kon­zer­vo­vá­no. Kro­mě toho, že nejsou moc zdra­vé, tak by vám hubi­ly bak­te­rie. Slij­te vodu a ovo­ce ješ­tě pro­plách­ně­te.

Do hrn­ce dej­te vodu, omy­té ovo­ce a při­dej­te koře­ní. K meruň­kám je moc dob­rá sko­ři­ce nebo hře­bí­ček, suše­né švest­ky hez­ky ladí s bady­á­nem nebo vanil­kou. Pár minut ovo­ce vař­te, aby změklo. Nalij­te do mixé­ru a roz­mi­xuj­te dohlad­ka. Až to vychlad­ne, při­lij­te tro­chu oblí­be­né­ho star­té­ru, nalij­te do lah­ví, zavře­te a nech­te den dva stát. Pokud to chce­te bez vlákni­ny a víc limo­ná­do­vi­té, tak to před poži­tím pře­ceď­te.

Zejmé­na meruň­kov­ka je moc dob­rá. Švest­ko­vá je taky výbor­ná, ale má dost vel­ký han­di­cap — bar­vu. Je to vel­mi suges­tiv­ní hně­dá… A má navíc pro­jí­ma­vé účin­ky.

Obo­je je opět obzvláš­tě zdra­vé — spous­ta anti­o­xi­dan­tů, mine­rá­lů a vlákni­ny. Podob­ně půjde pou­žít libo­vol­né suše­né ovo­ce, když zrov­na není k dostá­ní čer­stvé.

Na podob­ném zákla­dě pak může­te vyro­bit i domá­cí sní­da­ňo­vé cere­á­lie, kte­ré s peklem na talí­ři nebu­dou mít nic spo­leč­né­ho. Navíc fer­men­to­va­né obil­né kaše pat­ří k tra­dič­ním před­chůd­cům chle­ba a již sta­ří Sume­řa­né si na nich pochut­ná­va­li. Je to vlast­ně tako­vá rych­lo­ver­ze turec­ko-per­ské­ho kyš­ku nebo syro­vé ver­ze vloč­ko­vé kaše. Ve sku­teč­nos­ti to i dob­ře chut­ná — vloč­ky změk­nou, dají se lépe strá­vit a čis­tě teo­re­tic­ky, kdy­bys­te je necha­li fer­men­to­vat dlou­ho, tak by se v tom vylíh­lo i tolik alko­ho­lu, aby to bylo cej­tit.

Kefírovo-ovesná kaše

Ingre­di­en­ce:

  • kefír,
  • směs obil­ných vlo­ček dle nála­dy a obsa­hu spí­že,
  • směs oříš­ků a semen,
  • med od vče­la­ře,
  • pří­pad­ně ovo­ce co dům dal,
  • a koře­ní.

Večer dej­te do mis­ky vloč­ky, oře­chy a koře­ní, zalij­te kefí­rem, roz­mí­chej­te na říd­kou kaši, mis­ku zakryj­te a nech­te stát. Ráno doslaď­te medem a pří­pad­ně při­dej­te kous­ky ovo­ce. Po sně­ze­ní jdě­te a dobuď­te svět.

Kyse­li­na fyto­vá se deak­ti­vu­je, škro­by se před­na­ští­pa­jí, lak­to­ba­ci­ly se namno­ží, koře­ní dodá zají­ma­vé léčeb­né efek­ty — bude to extrém­ně zdra­vé a navíc i cel­kem dob­ré.

Moje oblí­be­né kom­bi­na­ce jsou

  • oves­né vloč­ky, man­dle, kar­da­mom, med;
  • oves­né vloč­ky, pše­nič­né vloč­ky, vlaš­ské oře­chy, sko­ři­ce, nastrou­ha­ná jabl­ka, med;
  • pohan­ko­vé vloč­ky, vlaš­ské oře­chy, med, suše­né bru­sin­ky;
  • špal­do­vé vloč­ky, man­dle, dat­le, rozin­ky, kar­da­mom (pří­pad­ně šafrán)

Pocho­pi­tel­ně se to dá obo­ha­tit seme­ny, otru­ba­mi a podob­ný­mi výrob­ky z pro­de­jen zdra­vé­ho sypá­ní.

12 komentářů u „Zimní limonády“

  1. Vče­ra jsem likvi­do­va­la zbyt­ky: dvě deci plno­tuč­né­ho mlé­ka naoč­ko­va­né­ho zaky­sa­nou sme­ta­nou, deci jableč­né šťá­vy naoč­ko­va­né divo­ce kva­še­nou zázvo­rov­kou, lžič­ka medu a pidišpet­ka sko­ři­ce se uká­za­lo jako základ pro dost dob­rý zim­ní koktejl 🙂

    Kefír a man­go taky pode­pi­su­ju, fun­gu­je skvě­le i pro­ti kře­čím, man­go je nadu­pa­né hoř­čí­kem. A v létě je z téhle kom­bi­na­ce navíc skvě­lá zmrz­li­na… Ale to o půl roku před­bí­hám 🙂

    Bone­mí­na

    Odpovědět
  2. Moc pro­sím o radu. Je taky ohled­ně limo­ná­dy, ale zázvo­ro­vé. Děla­la jsem pod­le zdej­ší­ho recep­tu na pirát­ský grog. Cukr, zázvor, voda a divo­ké kva­še­ní. Dnes je čtvr­tý den, bub­lin­ky žád­né, ale na povrchu se udě­lal bílý povlak.

    Je to můj prv­ní kva­sí­cí pokus v živo­tě, tak se ptám zna­le­ších. Co to je? Mám se toho zba­vit nebo je to v pořád­ku? Nepo­ved­lo se mi vygo­o­glit, jak vypa­dá křís, tak nevím, jak s tou věcí nalo­žit.

    Moc díky za radu. Hele­na

    Odpovědět
    • Vylejt, bude to křís, ale jed­no­duš­ší bude začít zno­va. Zkus­te hle­dat něja­ký co nej­čer­s­tvě­ji vypa­da­jí­cí zázvor, pří­pad­ně do nále­vu při­dat šťá­vu z jed­no­ho cit­ro­nu (kyse­lé pro­stře­dí zame­zí kva­sin­kám, aby se ta pomno­ži­ly a nebo si vypo­moz­te troš­kou syro­vát­ky.

      Odpovědět
  3. Dnes jsem zku­si­la tu gre­po­vou limo­ná­du (šťá­va z jed­no­ho gre­pu, vyka­pa­ná syro­vát­ka z jed­né hollan­die, hře­bí­ček a roz­ma­rýn, 2 dny v tep­le), je to cel­kem síla, jak je to kyse­lé a lehce bub­lin­ko­vé. Zapo­mně­la jsem ji osla­dit, ale aspoň je správ­ně osvě­žu­jí­cí. Díky za skvě­lé tipy, recep­ty a nápa­dy!

    Odpovědět
  4. Dob­rý den, děku­ji za Váš parád­ní blog. Chtě­la bych se vás zeptat na radu, sna­žím se vyrá­bět tři limo­ná­dy (cit­ro­no­vou, gre­po­vou a zázvo­ro­vou) vždy se star­té­rem ze syro­vát­ky z vyka­pa­né Hollan­die. Mám zaví­ra­cí skle­ni­ce z Ikea. Neda­ří se mi udr­žet v nápo­jích bub­lin­ky — bude to špat­ně těs­ní­cí skle­ni­cí nebo malým množ­stvím cuk­ru nebo krát­kou dobou kva­še­ní (2dny)? A dále, když už se mi v něja­ké skle­ni­ci poda­ři­lo pár bub­li­nek zís­kat, při­šla mi chuť tako­vá víc „alko­ho­lo­vá“, mohu to potom dát dvou­le­té­mu dítě­ti? A je něja­ká mož­nost, jak snad­no vyrá­bět domá­cí limo­ná­dy pro dítě, aby v nich nebyl alko­hol? Pře­dem děku­ji za Vaše rady.

    Odpovědět
    • Jenom z jogur­to­vé syro­vát­ky bub­lin­ky moc nevznik­nout — pro­to­že jogur­to­vé bak­te­rie nevy­tvá­ří CO2 — tak­že pokud tam chce­te bub­lin­ky, tak tam dej­te špe­tič­ku drož­dí (a samo­zřej­mě cukr, coby to žra­lo) a nebo, pokud se vám nechce dávat drož­dí, tak slup­ky z che­mic­ky neo­še­t­ře­ných jablek, nebo kulič­ky hroz­no­vé­ho vína. Po 24 – 48 hodi­nách kva­še­ní tam sice budou sto­py alko­ho­lu, ale ne tolik, aby to vadi­lo. Nej­jed­no­duš­ší je ovšem někde sehnat zrna vod­ní­ho kefí­ru.

      Odpovědět
    • Moc děku­ji za rych­lou odpo­věď a rady, kefí­ro­vá zrna mi při­jdou v týd­nu poš­tou a zku­sím to s jableč­ný­mi slup­ka­mi. Ješ­tě jed­nou moc díky!

      Odpovědět
  5. můžu zby­tek limo­ná­dy ze suše­ných šves­tek pou­žít jako star­tér do dal­ší dáv­ky? jinak napros­to skvě­lé recep­ty, zkou­še­la jsem kva­sit i koře­ny bylin(lopuch,pampeliška,štavel kon­ský) jen s drce­ný­mi jabl­ky, nej­ví­ce bub­li­nek dělal lopuch ale dala jsem to do zava­řo­va­ček a a po ote­vře­ní vše „uteklo“ navíc mi to „neváb­ně“ smr­dě­lo tak jsem to radě­ji vyli­la 😀 jinak zázvo­ro­vá a kur­kumo­vá lim­ča jsou běž­né, ješ­tě shá­ním krys­ta­ly na vod­ní a mléč­ný kefír. tak­že oprav­du moc děku­ji za super strán­ky Tere­za

    Odpovědět

Napsat komentář