Strava sojky zlověstné

12. února 2021; přečtete za 6 minut


Tohle není návod na zhubnutí. Ani na stoletý život. Tohle je můj myšlenkový pochod, kterým míchám své jídlo. Introverti mají tendenci ve své hlavě pořád mluvit, přesévat myšlenky, probírat se jimi, hledat si odpovědi v příčetných zdrojích, lpět na kontextu, podloženosti a správnosti. Takhle mluvím sám na sebe.


  • Každodenní jídlo si vaříš a chystáš sám. Čas strávený jeho přípravou sice může být strávený programováním a vyděláním mnoha peněz, ale když to budeš takhle dělat každý den, budeš mít hodně peněz a jídlo, které ti neudělá ani dobře, ani mu nebudeš rozumět. Čas strávený přípravou jídla vnímáš jako relaxaci, chvíli pro utřídění myšlenek. Beztak ten čas nebude moc dlouhý, nejčastěji vaříš do 15 minut.
  • Tvoje jídlo je jednoduché jako facka. Čtyři ingredience. A i přesto musí chutnat dobře a musí v něm bydlet sacharidy, oleje, bílkoviny, vláknina. A to za těch 15 minut.
  • Jídlo nejíš při chůzi po ulici, ve spěchu, při práci.
  • Výrobek v obchodě není jídlo. Výrobek je věc, která ti nepoškodí zdraví hned, ale za dlouhodobé užívání nikdo nenese zodpovědnost, jen ty sám. Vaříš ze základních surovin, ne z výrobků. Kdybys často jedl výrobky a něco se ti ve tvém tělesném aparátu porouchalo, není za to zodpovědný výrobce, ale ty. Některé výrobky ale nemá smysl imitovat doma, nedokážu to ani lépe, ani levněji: máslo, sýry.
  • Suroviny nakupuješ tam, kde je ti to pohodlné, kde znáš sortiment a pokud možno jeho původ a způsob zpracování. Supermarket není smrtelný hřích, i ten nabízí bezpečné základní suroviny hlídané legislativou na nezávadnost. Trhy jsou bezva, ale ještě radši bys nakupoval i na malém městě v tržnicích, kam by sváželi místní producenti své výpěstky.
  • Doma jsi se surovinami schopen přežít i několik dnů až týdnů. Zásobování je systematické a převládají trvanlivé suroviny. Z domova nevyrážíš nepřipraven a bez jídla. Ani do práce, ani na výlet, ani na dovolenou.
  • Etikety složení už ani nečteš, protože ses už stihl dovzdělat v potravinovém zbožíznalství, takže víš, že brambora je brambora a máslo obsahuje 82 % mléčného tuku. Etikety jsou skvělé a dobře poslouží těm, kdo nechtějí být zmítáni revolučními touhami po odstranění Dvojí kvality potravin (která neexistuje).
  • Bio házíš do košíku dle vlastního uvážení, nenecháváš se strhnout umělými společenskými náladami a módami.
  • Nutriční vydatnost se odvíjí od tvého výdeje energie. Když sedíš na zadku, jíš málo. Když sportuješ nebo chodíš v zimě po lese s batohem, jíš víc.
  • Každý den děláš inventuru snědené vlákniny. Nejíš jenom ty, ale i mikrouti. Tedy především mikrouti. Kolik sníš vlákniny, tolik nesníš jiných energeticky vydatných nutrientů. Nejsou potřeba sofistikované tabulky a databázová evidence. Prostě si do každého jídla nasypeš trochu toho jedlého nepořádku a smetí.
  • Zelenina, ovoce, ořechy, luštěniny a nevymleté obiloviny jsou primárními zdroji tvé vlákniny.
  • Piješ, když máš žízeň, protože pitný režim běžně fungujícího člověka je mýtus, o kterém píšou novináři, kteří mají na krku deadline kudlu od vydavatele. Pití nekupuješ. Za jeho cenu pořizuješ velké množství kvalitních surovin na vaření. Z kohoutku teče spousta kvalitní vody a když ne (a to mně v krasu opravdu ne), tak si dovezeš pár litrů z jiného řadu. Fermentované limonády nic nestojí.
  • Alkohol není nezbytná součást stravy ani dezinfekce proti nemocem. Pokud zabíjí mikroby, tak neselektivně. Za jeho cenu pořídíš velké množství kvalitních surovin na vaření.
  • Cukrovinky nejsou nezbytnou součástí stravy. Za jejich cenu pořídíš velké množství kvalitních surovin na vaření.
  • Jedním ze znaků dospělosti je umět si něco odříci. Třeba alkohol a cukrovinky. Znakem dospělosti je také uvědomění a schopnost změnit jídelníček z dětského modelu na dospělý.
  • Cukry nejsou jed. Jíš co nejsložitější sacharidy v co nejpůvodnější podobě. Trocha sladkého cukru zlepší atraktivitu hodnotného, ale třeba ne tak lákavého jídla.
  • Tuky nejsou jed. Řepka, máslo, sádlo, oliváč v jakémkoliv množství a formě. Říkal tady někdo majonéza!? Při tepelném zpracování nikdy nejdeš k bodu zakouření.
  • Bílkoviny jsou důležité. Jíš jich dostatek, hlavně rostlinných a ještě třeba fermentovaných. Pak vejce a tvaroh. Vejce se svým obsahem cholesterolu nejsou jed. Maso zvířat občas, spíš míň, zato ve výborné jakosti a ze spokojeného chovu.
  • Ochucuješ základními a přírodními zdroji chutí a vůní, tedy jednodruhovým kořením nebo vlastní poskládanou směsí, na vůni bereš éterické oleje. Využíváš fermentů, to jsou zdroje chutí. Naučil se mít rád základní chutě surovin a nepřekrývat je. Vědomě si pěstuješ senzorickou paměť, jen tak pro zábavu se snažíš rozklíčovat složení vůní v potravinách a surovinách. Vařené brambory voní trochu jako vanilka, protože je v nich i vanilin.
  • Sůl není jed. Ne zas tak dávná doporučení na konzumaci méně než 3 g denně byla v podstatě hazard se zdravím veřejnosti. Sůl kombinuješ s glutamátem fermentů, takže jí nepotřebuješ zase až tak moc.
  • Ocet je super. Není to lék, ale je super. Více skvělých octů do mého života! Pivní, vinný, sladový, rýžový, medovinový. Haló, to je Oceterie.cz? Přivezte víc octa!
  • Hospoda, restaurace nebo výdejní okénko není zdroj tvého každodenního jídla s povinností nastavení takových cen, které dokážeš zaplatit každý den. Víš, že za cenu návštěvy restaurace dáš tolik peněz jako za bílkoviny na týden. Do restaurace chodíš pro potěchu, ze společenských důvodů a za tím, co nezvládneš připravit sám.
  • Co nezvládneš uvařit sám, to je pro tebe výzva a měl by ses ji aspoň pokusit přijmout. Steaky ses naučil na kurzu za jedno odpoledne a bylo to super, i když to využíváš jednou za rok.
  • Doma máš fermentační stanici. Vlastně ne, oprava. Domov je fermentační stanice.
  • Máš takový dojem, že kdyby se tě někdo zeptal na výživu dětí (které nemáš), tak bys jen konstatoval, že co se nepřinese domů z nákupu, to děti nebudou doma jíst. Když bys s nimi jedl od narození miso, zelňačku a kroupového kubu, budou zvyklé na miso, zelňačku a kroupového kubu. Kdybys před ně v osmi letech postavil v záchvatu zdravé výživy jejich první zelí, skončí zelí přinejlepším na podlaze, avšak mnohem pravděpodobněji tobě na hlavě. Hlavně nenápadně.
  • Když si dáš kus dortu a výpečky s knedlíkem u mámy, nemáš výčitky. Není to tvoje každodenní strava.
  • Když sníš něco ukrutně zdravého, nemáš pocit, že jsi byl spasen. Není to tvoje každodenní strava.
  • Když tohle všechno víš a takhle o svém jídle uvažuješ, nemůžeš pořád ještě dělat výživového poradce. Můžeš jen na dotaz mluvit o tom, jak je ti dobře, a že máš glykémii, tlak, cholesterol i trávení jako za mlada. Vlastně lepší. Nebylo ti nic a je ti líp.

Další čtení:

Vláďa Sojka

Na blog Zkvašeno přispívám od roku 2017, zajišťuji technický chod a provádím základní jazykové korektury. Ve svém volném čase samozřejmě kvasím, reinstaluji kávovou kulturu, fotímurčuji houby, peču chleba, chodím po Českém krasu a obdivuji přírodu.

Na mém malém e‑shopu Fermentárum.cz seženete rozličné kultury pro domácí kvašení a literaturu. Pořádám pro veřejnost nepravidelně workshopy a přednášky, přijíždím s tématem fermentování potravin na pozvání do knihoven, škol, domácností, restaurací i na festivaly. Nabízím i individuální online konzultace a přednášky. Kontakt info@fermentarum.cz



12 komentářů

  • Yves

    Každý den děláš inventuru snězené vlákniny… To je naprosto skvělá a přesná formulace!

  • Stan

    No, tak rozhodně nemohu říct, že bych s vámi vždycky ve všem souhlasil. Například ta zde zmíněná absence dvojí kvality potravin mi úplně nesedí, ale to je téma marginální a spíš k diskusi. Nicméně to, co jste napsal mi dává smysl a je to minimálně k zamyšlení. Pro někoho mohou být možná poněkud limitující podmínky. Co obstaráte v domku se zahrádkou, těžko půjde kompletně realizovat v panelákovém bytě.
    Nakonec to ale vždycky skončí u lenosti a pohodlnosti. Díky.

    • Díky, tak jen doplňuji, že ani já nemám domek se zahrádkou a bydlím v 48 m bytě v městské bytovce a i přesto si obstarám všechny všechno jídlo formou základních surovin buď ze supermarketu nebo z blízkého okolí. Lenost a pohodlnost se mě samozřejmě také týkají, ale to už je jiný příběh 🙂 Důležité je hledat způsoby, ne důvody.

  • Jakub

    Myslím, že je škoda zatracovat všechny výrobky z obchodů a jet jen ze základních surovin. Jasněže si můžu doma dělat sýry, miso, rybí omáčku, občas nějakou tu šunku nebo fermentovaný salám, ale pokud zvolím kvalitního výrobce, tak je to stejně hodnotné, jako kdybych si to udělal doma, jen levněji a lépe (samozřejmě si vyberu dobrého výrobce a ne nějakého amatéra). Zvláště na sýry je třeba hodně prostoru a technologie, kterou v malém bytě nemám.
    Nebo kupovat jen něco a něco si vyrábět doma a říkat tomu hobby 🙂

    • Přesně tak, Jakube, já to zmiňuji v jiných příspěvcích a i v mém webináři, že nemá samozřejmě význam vyrábět si úplně všechno, protože to doma nedokážeme ani lépe, ani levněji. Jde přesně právě třeba o máslo a sýry. Naopak nedává smysl smíchat nakrájený hermelín s nakrájeným buřtem, zalít to majonézo/hořtico/kečupem a prohlásit to za domácí přípravu salátu.

  • Bláža

    Milá Sojko :-), moc hezky jste to napsal a já se mohu lehce pyšně přiznat, že podobným způsobem funguji již několikátý rok. Ovšem- nezmínil jste jedno úskalí…možná se s tím prostě z důvodu single života či zharmonizované partnerské strategie v kuchyni nesetkáváte. Já jedu vámi výše popsaný styl v maximální možné míře, ale stále se mi nepodařilo plně adaptovat na tento styl mého milovaného muže 🙂 Takže dnes budu mít já cizrnové karí a muž svíčkovou s karlovarským. (A vařím samozřejmě já.) Sice se hooodně zlepšil, ale stále jedeme dvojí styl stravování, což je dost na palici. Ale systematickým něžným nátlakem se posunujeme k vytčenému cíli, chacha, ke kterému se snad za dalších 15 let konečně propracujeme! Hezký den!

    • Díky Blážo, je to pravda, že partneři můžou být na různé úrovni uvědomění, zkušeností, preferencí a po jiné výchově, zažil jsem oba případy, kdy jedna partnerka zcela beze švu najela na můj model a báječně jsme si v tom rozuměli, zatímco jiná mě s tímhle mindsetem poslala na hodinu k vodě ⛵, ať si tam blbnu se svým jídlem sám ?

    • Jakub

      U nás je to naopak 🙂 To moje kimči a jiné kvasy zabírají místo v lednici, stejně tam jsem zabral celou spižírničku, nově u nás bublá i vodní kefír

  • Michal

    Ahoj,
    celkom by ma zaujimali recepty na 15 minut a 4 ingrediencie. Mozno by ste to mohli uviest aspon zopar na inspiraciu.
    Tak isto by ma zaujimalo toto: „Nejsou potřeba sofistikované tabulky a databázová evidence. Prostě si do každého jídla nasypeš trochu toho jedlého nepořádku a smetí.“
    je to len obrazne — jem celozrnne veci, zeleninu a ine jedlo obsahujuce vlakninu alebo naozaj pouzivas nieco ako otruby ? Nie, ze by to nebola potravina. 🙂

    Dakujem za pekny sumar.

    • Dík, jsem rád, že text inspiruje. Receptama jsem nechtěl odvádět pozornost, jde obecně o takové ty selské/italské/japonské jednoduchosti — ochucené nudle, rizoto, kaše, ryba na másle, kuře na paprice, chleba s tvarohem. Určitě odkážu na Cuketkovu skromnou kuchyni.
      Co se týče vlákniny, tak už jsme měli nápad na článek, který by výkrm mikrobioty tlustého střeva zpracovával, tak to asi někdy vyrobíme; aktuálně jsou to ovesné vločky, miso, luštěniny, chlebová mouka a otruby, ovoce (jablka skoro každý den), zelenina (čerstvá i kysaná) a ořechy se slupkami.

  • Petra

    To je hezký článek, taky se to chci naučit takhle jíst. Zatim zkouším fermentovaný tvaroh a jablečnej burčák 😀

Napsat komentář: Jakub Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *