Justin a Erica Sonnenburgovi - Zdravá střeva (recenze)

To takhle remcáte na facebooku, že v roce 2016 začne být kvašení módou, a že už se v češtině vydávají zázračné mikrobiální diety a ty Missing microbes furt nikdo nechce vydat, až se vám ozve vydavatel té knihy, nad kterou ohrnuju nos, a jestli prý nechci výtisk na recenzi. Komunikace na sociálních sítích jak z učebnice - protože co na to můžu napsat jiného, než že teda jo.

Tou knihou jsou Zdravá střeva od Justina a Erica Sonnenburgových a navzdory tomu názvu  nejde ani o zázračné očišťování ani o další dokonalou dietu. A je dobře, že vyšla v češtině - s čistým svědomím ji mohu doporučit k přečtení.
Nečekejte kuchařku a originální kvasné recepty, jde o velmi povedenou popularizaci aktuálního stavu výzkumu našich mikrobiálních spolubydlících, kteří způsobují, že 9 z 10 buněk v našem organismu není lidských. Respektive kniha se věnuje tvorům žijícím ve vašem tlustém střevě. Pokud by řešila další lokality kde mikrobiota sídlí, tak by narostla do neúměrných rozměrů.

Proč je dobré si ji přečíst?

Protože se srozumitelně, ale zevrubně dozvíte podstatné základy toho, co se momentálně o funkcích mikrobioty ví a jak se má ke vztahu k lidskému zdraví. V tomto případě jde zejména o imunitní systém, emoční rovnováhu a lidský metabolismus.

Co oceňuji nejvíce je, že si autoři ohlídali svůdnost generalizací a vytváření nových léčitelských a dietních zázraků. Všechna tvrzení mají řádně ozdrojované a opakovaně upozorňují na to, že výzkum je vlastně v počátcích a systém je natolik komplexní a dynamický, že spoustu věcí nevíme, a že když něco koreluje, tak to neznamená, že jedna věc zapříčiňuje jinou.

Hezky je to vidět na profláknutém případě obézních myší, které zhubly, když jim byl transplantován střevní obsah hubených myší a hubené myši přibraly, když dostaly střevní obsah obézních myší. Zní to skvěle, žejo?

Prostě do sebe dostanete ty správné bakterie a vony zhubnou za vás!

Jenže když si, stejně jako autoři knížky, přečtete celé výzkumné zprávy, nejen senzační abstrakty, tak zjistíte, že obézní myši hubly, protože měly po transplantaci k dispozici zdravou myší stravu s dostatkem vlákniny. Pokud měly k dispozici ekvivalent myšího fastfoodu, tak zhruba dva až tří týdny nepřibíraly, ale pak se vše vrátilo do starých kolejí, protože transplantovaná mikrobiota, která hůře zpracovává stravu a potřebuje k životu dostatek rozličné vlákniny, definitivně zemřela hlady a myší střeva opět radostně osídlili agilnější mikrobové, kteří milují nezdravé, a pro naše tělo z nich vymáčknou i tu poslední kapku energie.

Takže co bylo klíčem k zhubnutí - bakterie nebo strava?

Nebo obojí?

Při dostatečném příjmu vlákniny ve vás ty "hubené" bakterie narostou i bez transplantace cizích exkrementů do vašeho těla. Pokud budete jíst stravu s dostatkem vlákniny, tak je téměř jisté, že váš kalorický příjem se sníží, což by mělo také vést ke snížení váhy.

Hlavním poselstvím knížky totiž není "jezte více kvašené zeleniny", nebo dokonce "berte naše dokonalé potravinové doplňky". Autoři apelují na čtenáře, aby jedli co nejvíce co nejrozličnější vlákniny, a to jak ze zeleniny, tak z luštěnin, ořechů, semen a celozrnných obilovin všeho druhu.  (K velké smůle paleojedlíků  - kde nejsou škroby, tam nejsou oligosacharidy - tedy vláknina. A zlým, zlým lepkem se kniha vůbec nezaobírá - nepřekvapivě mikrobiotě je lepek víceméně šumák: bílkovina, jako bílkovina. Nicméně pšeničné, žitné a ječné oligosacharidy miluje.)  Protože jedině tak se budou žádoucí mikrobi ve vašich střevech radostně a mohutně množit.

Taky vás autoři vyzývají, abyste vyhodili veškeré dezinfekční prostředky na mytí domácnosti a člověka (dezinfekci na rány pochopitelně potřebujete) a založili si kompost a pěstovali alespoň pár kytek v květináčích s vlastním humusem, nikoliv se sterilizovaným substrátem. A abyste si po hrabání se v humusu moc nemyli ruce.

Vyvozují to z opakovaně prokázaných poznatků, že ve střevech současných západních lidí chybí mnohé mikroby, že to může souviset s epidemií obezity a autoimunitních zánětlivých poruch a že ten hlavní prvek, který se z běžné západní stravy vytratil, je vláknina a kontakt se zvířecím hnojem a hlínou. Naopak, co přebývá, jsou nejrůznější dezinfekční prostředky, nadbytečná léčba antibiotiky, umělá kojenecká výživa a porody císařským řezem.

V knize je kladen velký důraz na výživu dětí - to, jak se podaří zrání mikrobioty, totiž dost ovlivnuje její stav v dospělosti. V poslední kapitole nakonec najdete i vzorový jídelníček na týden a recepty k němu.  A to recepty postavené tak, aby je děti byly ochotné jíst. Většina knihy se ovšem věnuje fyziologii a základům mikrobiologie, nikoliv vaření nebo přesvědčování dětí, že kroupy jsou prima.

V překladu se najde pár (jako že asi jen čtyři) ne úplně šťastně přeložených odborných termínů. V úvodu knihy se autoři snaží držet takový ten názorný americký styl, dokonce se vyskytne i pokus vysvětlovat pomocí takových těch mravoličných příběhů, kterak se nějaký člověk něco naučil. A ten člověk dostane jméno, abyste se s ním mohli fakt dobře ztotožnit. Ovšem pak naštěstí převáží vzdělání a zvyk psát pro akademiky a kniha se stává výrazně evropštější a snesitelnější.

Shrnutí: pokud vás zajímá

  • proč vlastně je zdravé jíst kvašené věci,
  • proč je daleko důležitější vlastně ta prebiotická vláknina,
  • jak co nejlépe vycházet se svými prťavými symbionty,
  • co prozatím víme o tom, jak funguje nás vnitřní vesmír bez toho, aby vám někdo nutil dokonalé výživové teorie, které tentokrát už určitě vyléčí autismus a zabrání vše nemocem,

tak tuhle knihu vážně chcete.

Komentáře

  1. Super, velmi děkuji za tip. Zakoupeno jako ekniha. Teď jen mít chvilku času na to čtení :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Staci pro paleojedliky zaradit skroby jako tapioka, brambory, ryze apod? Antinutrientama z obilovin a nevyhodama sacharidoveho metabolismu pri konzumaci obilovin se autori nezabyvaji? Diky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nestačí, pokud se dodržuje hlavní pravidlo nejíst víc jak 150 g sacharidů denně, pak je těch fermentovatelných polysacharidů prostě málo na objem i pestrost, protože celulozu z neškrobnatých částí rostlin naše mikroflora nestihne natrávit. O keto dietách ani nemá smysl se zmiňovat...


      Ostatně nízko sacharidové diety mají na střevní mikrofloru dost pronikavý vliv - mění se. Zatím je nedostatek důkazů k tomu aby šlo něco vyvozovat. Ovšem - při zvýšené konzumaci červeného masa (a je jedno jestli je bio) se prokazatelně zvyšují metabolity asociované s rakovinou tlustého střeva.

      Paleo stravou se autoři nezabývají, protože řeší podložené aspekty lidské fyziologie, ne spekulace zázračných výživových teorií.

      http://humanfoodproject.com/sorry-low-carbers-your-microbiome-is-just-not-that-into-you/

      http://www.nature.com/nrmicro/journal/v12/n10/abs/nrmicro3344.html

      Je mi líto - ale extrémní výživové styly mají své limity.

      Vymazat
    2. Já vám nevím, co říkáte třeba tomuto argumentu http://zivakultura.cz/2015/10/pravda-o-cervenem-mase/ Mně se celá ta věc s obilovinami nějak nepropojuje s tím, co o nich věda ví.. A naopak, samozřejmě extrémní lowcarb je podezřelý, ale uvědomnělé omezení sacharidů z důvodů výše, antinutrientů, zánětlivosti atd. mi mimo nepřipadá a to, že je možné nabrat potřebnou vlákninu ze zeleniny, škrobnatých hlíz a ořechů tak sporné není?

      Vymazat
    3. Omlouvám se, vrtá mi hlavou to vaše odmítnutí dostatku vlákniny z paleo stravy - když si zadám do nutrient tabulek svuj denní příjem zeleniny, vypadá to, že to stačí a že žádné obiloviny nepotřebuju - př. 2 vařené mrkve 3g vlákniny, porce brokolice vařené 140g - 4,6g vlákniny, 100g vařené cukety - 1,4g, 100g dýně - 2,8g, 1 vařená cibule - 1,5g, 100g špenátu - 2,4g, lžíce kakaa 1,7g vlákniny, 3 lžíce kokosu 4,2, malý banán 2,6, 1 jablko 3,6, 40g makadamových ořechů - 3g. Celkem asi 30g vlákniny...? Když přidám půlku avokáda - 7g a pár datlí po 1g vlákniny, vychází to docela dostatečně? Ráda si vyslechnu jakékoli upozornění, co mi nedošlo - díky!

      Vymazat
    4. problém je v druzích vlákniny v zelenině jde především o nestravitelnou vlákninu, celulozu, na kterou máme málo žaludků a krátká střeva a bakterie ji nestihnou využít. To co dělá mikrobiotě tlustého střeva dobře jsou polysacharidy. Ty se teoreticky dají nakombinovat z brambor, hnědé rýže, lnu, topinamburů - ale je třeba je jíst ve velkých procích a tím se člověk dostane přes 150 g sacharidů po kterých volá paleo jako po maximu.

      Plus tedy oligosacharidy, které jsou luštěninách paleo zakazuje úplně a bez nich je mikroflora méně pestrá.

      GAPS není věda a naopak případné fyziologické poznatky často dost ohýbá a nebo ignoruje. https://www.sciencebasedmedicine.org/gaps-diet/

      Vymazat
    5. jinak koukám, že vám pomohlo tvrdé paleo na dráždivá tračník - to konec konců odpovídá tomu, že zelenina je pro mikrobiotu blbě stravitelán. Dráždivý tračník je často spojený se syndromem bakteriálního přerůstání v tenkém střevu a kromě ATB na to funguje dieta která omezuje fermetnovatelné škorby a vákninu. - je to vlastně velmi podobné whole30, jen s omezeným ovocem.

      http://www.cghjournal.org/article/S1542-3565(09)00660-0/abstract

      http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/ijcp.12128/abstract?userIsAuthenticated=false&deniedAccessCustomisedMessage=

      http://www.ibsdiets.org/

      Vymazat
    6. Dobrý den.

      K tomu "Nestačí, pokud se dodržuje hlavní pravidlo nejíst víc jak 150 g sacharidů denně". Přečetla jsem o paleu, primal a podobných pár knížek, ale že tohle by mělo být základní pravidlo nikde nebylo. Základní pravidla jsou jezte maso, ryby, vejce, zeleninu (včetně zkvašené), ovoce a tuky. Většina knížek ještě dodá, že máte poslouchat svoje tělo / hlad a rozhodně nic nepočítat (například ty sacharidy). V Primal Blueprint bylo že víc než 150g sacharidů není dobře, ale rozhodně to nebylo základní pravidlo, ale spíš vysvětlení proč nejíst dorty. A opět ani tam nikdo nechtěl aby si člověk propočítával sacharidy nebo něco jiného.

      Je mi líto - ale extrémní výživové styly si vytváří jednotlivci.

      Pokud je někde uvedeno, že základní pravidlo je 150g sacharidů dejte mi to prosím vědět. Děkuji.

      Vymazat
  3. nestravitelná vláknina je důležitá zase z dalších důvodů, třeba z hlediska motility střev, ale prostě nenakrmí mikrobiotu.

    OdpovědětVymazat
  4. To mi připomnělo pořekadlo, že člověk by měl za život sníst kolečko špíny :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :-) přesně tak. Zejména v dětství a v rekonvalescenci po nemoci ! Ale je potřeba aby to byla čistá špína a špína z čistých býložravců. Protože jako to že se nám nyní hygiena a antibiotika zdají jako místy přehnaná je jen důsledek, že tedy teprve druhou generací, kdy se na bakteriální nákazy většinou neumírá, zatím co ještě žijí svědci toho, kdy obyčejná chřipka zabila miliony lidí v Evropě.

      Vymazat
    2. Včera jsem koupila a dneska jí čtu. Už dlouho mi kniha nedala něco zcela nového. Velmi se zajímám o babictví, o práci porodní asistentky. Proto je kniha určena i pro mne.

      Vymazat
  5. Kniha ma sklamala... Taka trojka az 3- .... Autori su posadnuti vlakninou, resp."MZS", hania cervene mäso, nasytene tuky, pochvaluju polynenasytene tuky (akoby pdruh tuku aky potrebuje mys, bol ten isty aky potrebuje clovek :D :D :D...primitivizmus), pochvaluju fazule (najhorsia strukovina po soji), vela ovocia a zeleniny (zbytocnost, staci toho malicko, kopa vlakniny je vo fermentovanom ovse, fermentovanej pohanke, fermentovanej sosovici....), nemaju nic proti ohrievaniu jedla v mikrovlnke, v knihe ani nespomenu hladovku (staci kratucka) a jej vplyv na mikrobiom, nespominaju tam ziadne vitaminy a mineraly v strave.... Proste totalny FAIL... Cele je to o viere, ze staci jest vela vlakniny, a vsetko bude O.K.... Som sklamany z tej knihy... Co som si z nej odniesol ? Nejake to info o rezistentnom skrobe (to som aj tak uz vedel predtym), to, ze kvalitne probiotika je mozne uzivat dlhodobo, a ze fekalna transplantacia funguje (avsak vela "bubakov" k tomu).... To vsetko som vedel este pred zakupenim knihy... Nic v zlom, ale ten doktor je specialista fakt len na mikrobiom, inak NA NIC...
    V podstate silno hani maslo, mast, kokosovy olej, tucne kvalitne (nie bravcove) mäso, cervene mäso (a vnutornosti)... Neviem co s tou knihou urobim... Proste ju zalozim do police, a....uz ju pravdepoodbne nikdy neotvorim. A - nikomu ju ani nepredam ani nedarujem... Preco ? No aby si nemyslel, ze prvorade je krmit mikrobiom, a az potom ZVYSOK TELA. Tito ludia (autori) krmia len svoj mikrobiom...ale svoje svaly nie (urcity nedostatok bielkovin v ich strave), svoje mozgove bunky nie (dostatok spravnych tukov v ich strave), zaujimaju ich (a aj to o tom nepisu v knihe nic...) len vo vode rozpustne vitaminy (rastlinna nizkotucna strava), tych rozpustnuch v tukoch maju minimum.... Autori hovoria o zapaloch, ale nabadaju na konzumaciu PROZAPALOVYCH polynenasytenych tukov... Rovanko orechy plne omega 6 + semena.... LEBO ICH ZAUJIMA LEN TO, aby to malo vlakninu... :D :D :D ...nic ine ich nezaujima... Len aby to bolo BIO a malo to vlakninu....
    Aj prostrednictvom tejto knihy som POCHOPIL, ze ziadnu "Zdravovedsku Bibliu" nikdy nikde nenajdem... A ze z kazdej knihy ktoru kedy precitam, si mozem zobrat len nieco, pretoze zdaleka sa neda sublasit so vsetkym... A to ma mrzi.

    Marek, 30r., Košice (Slovensko)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marek velmi zsujimave informacie v tvojej odpovedi.Ak mozes ktore knihy ti najviac dali?Je tazke sa v tom mnozstve zorientovat.Mozes mi napisat na chatar@post.sk.Dakujem

      Vymazat

Okomentovat