Synbiotický půst VIII: šestý týden – Levanta

13. března 2016; přečtete za 18 minut


miniatura je sice perská, ale krásná

Začátkem února ten plán na postní články vypadal jako prima nápad. Ovšem během března začaly události houstnout a čas se nejspíš někam vypařuje. A tak s obrovským vděkem využívám nabídky Rachada — Michala Huga Hromase, že jeden díl napíše. Rachada si můžete poslechnout na Radiu Wave, ale hlavně si můžete jeho jídlo dát v Herbivore na Rašínově nábřeží v Praze nebo si ho objednejte na catering.

Dlouhodobě a hluboce se zajímá o levantskou kuchyni a právě na ni budou zaměřené dnešní recepty. Včetně hummusu. (a že umí jeden z nejlepších v Praze).
Každodenní potřebu robotujícího lidu musela většinou naplňovat kombinace luštěnin a obilovin. Není to nic nového pod sluncem. Francouzský cassoulet dal vzniknout svéráznému a vydatnému cholentu/šouletu, jednomu z nejtypičtějších jídel židovské kuchyně. Ale kombinace luštěnin a obilovin byla známá už dávno předtím a v mnoha koutech světa. Anglické kedgeree, jako většina jídel převzatých z indické kultury na britských ostrovech, svérázně zmutovalo, nicméně kičrí si vždycky můžete dát v některé z indických restaurací a s podobným pokrmem se můžete setkat v každé zemi od Indie, přes Írán, Kavkaz, Turecko až do zemí severní Afriky pod názvem kičrí, nebo mejaddara (čti mžaddra). Mejaddara se podle všeho obvykle připravuje s hnědou čočkou, a kičrí s červenou čočkou. Ale jak říká klasik: „co do jména? Vždyť i růže zvána jinak, voněla by stejně.“ 🙂

Základ nejčastěji tvoří rýže basmati, kombinovaná s čočkou. Nepotřebujeme ani moc fantazie, abychom si domysleli, kde se asi vzala v Itálii slavná kombinace risi e bissi — tedy rýže s hráškem 😉

Rýži Basmati můžete zkombinovat s čočkou červenou, ta je asi chuťově nejatraktivnější, nebo čočkou černou či zelenou. Červená čočka se snadno rozváří, proto je preferována tam, kde dodá jinak sypkému pokrmu trochu krémovitosti. Horská hnědá čočka, zelená, nebo černá naproti tomu zůstává kompaktní a je v kombinaci s rýží jak dělaná pro plnění do vinných listů, nebo zeleniny. V arabské kuchyni je známo několik rozličných verzí rýže s něčím, nazývaných prozaicky ruz bi hummus — rýže s cizrnou, ruz bi adas — rýže s čočkou, ruz bi šaariah — rýže s nudlemi atd. Všechny jsou vynikající a dají se vzájemně kombinovat. Pokud vám rýže leze krkem, dá se dobře nahradit obyčejným pšeničným bulgurem, nebo jeho svéráznou „spálenou„verzí nazývanou freekeh.

1. Kičrí

Kičrí 

Dříve než začnete rýži s čočkou dusit, se obvykle rýže osmahne na rostlinném oleji (vynikající je kokosový tuk), přepuštěném másle neboli ghí. Moje maminka obvykle použila už v této chvíli celé koření: římský kmín, bobkový list, hřebíček a kousek skořice. Osmahnutou rýži osolte, zalijte předepsaným množstvím vody a duste doměkka. Pokud si přípravou rýže nejste jistí, nepřipravujte ze začátku rýži s čočkou dohromady. Mohlo by se stát, že by čočka nebo rýže nebyla hotová, protože mají odlišné nároky na množství vody. Čočku uvařte v rendlíku zvlášť a mezitím si nachystejte větší množství nakrájené cibule a osmažte ji na tuku dozlatova a aby byla pěkně křehká a křupavá. Ještě horkou cibuli promíchejte se špetkou mleté sladké papriky. Teď už zbývá jen smíchat hotovou rýži s čočkou a smaženou cibulí a podávat. Těsně před podáváním si ještě na suché pánvi můžete osmahnout trochu římského kmínu až začne praskat a vonět a posypat s ním hotové kičrí.

Vinné listy plněné rýží Basmati s černou čočkou a zeleninou 

Je to dost suché že? Tady přichází ke slovu „něco kvašeného“. V tomto případě buď domácí jogurt, nebo omáčka připravená pomocí svérázné sýrové konzervy nazývané na Středním východě jamid (čti džamíd, nebo džmíd). Vyrábí se z ovčího jogurtu tak, že necháte z jogurtu promíchaného se špetkou soli vykapat syrovátku, ideálně v čisté a vyprané utěrce. Během dvou dnů vám vznikne hustá a drolivá hmota, základ tzv. labneh — čistého jogurtového sýra. Tento se obvykle formuje do kuliček a ukládá do olivového oleje se zrnky kmínu, pískavice řeckého sena, chilli a bylinkami a rozmáčknutý na chleba slouží jako naše Lučina. Pokud ale hotové labneh dosušíte na slunci, vzniká jamid/skalní sýr, který se chuťově blíží slovenské brynze. Je chutí poměrně intenzívní, ale jeho hlavní předností je trvanlivost. Hotový se dá občas koupit v prodejně s orientálními potravinami Farah. Jamid je pravidelnou výbavou beduínů a častou součástí typické beduínské kuchyně, například věhlasného „mansafu“, podávaného při svatbách. My nejsme beduíni, takže si vystačíme s prostým domácím jogurtem.

Samozřejmě nesmí chybět miska torši left, teda kvašeného tuřínu, ke kterému se přidává kousek červené řepy. Ten kousek způsobí, že tuřín chytne odstín křiklavé, pouťově růžové barvy.

Já sám si k smrti rád vylepšuji horké kičrí čerstvými rajčaty nakrájenými na kousky a samozřejmě přidám něco zeleného — koriandr, nebo sekanou petrželku.

2. Molochija

Molochija, nebo mlochéja (podle toho, kde zrovna jste) se také nazývá židovský sléz nebo jutovník. Je značně populární hlavně v Egyptě, ale spolu s masívním exodem židovských komunit z Íráku, Iránu, Afghánistánu, ale také Egypta, Etiopie a Jemenu, začala molochíja cestovat a žít si vlastním životem.

Můžete ji koupit sušenou nebo mraženou. Já pracuji většinou se sušenou. Buď se prodává jako jemný zelený prášek, anebo jako sušené listy, které si budete muset promnout, rozdrtit a potom prosít jemným sítem, abyste se vyhnuli kouskům suchých řapíků.

Na molochíja potřebujete hlavně silný a dobrý vývar. Nejčastěji se uvádí předpis na celé uvařené kuře, ale já jsem si například chystal naprosto luxusní molochíja s hovězím masem a zelenou chilli pastou zhug. Pojďme na to:

Zeleninový vývar:

  • 2 mrkve,
  • 2 velké žluté cibule,
  • 2 stroužky česneku,
  • 100g namočené cizrny,
  • 2 řapíky celeru,
  • 2 žampiony,
  • 1 bobkový listy,
  • 2 kuličky nového koření,
  • lžička soli,
  • lžička celého pepře,
  • lžička celého koriandru,
  • lžička římského kmínu,
  • 3 tobolky kardamomu,
  • a co zbude od stolu (květák, odřezky tuřínu, košťál květáku, košťál zelí),
  • miska vařené rýže.

Neloupanou cibuli rozkrojte napůl a vložte do hrnce řezem na dno. Mrkev důkladně vyperte a pokud je to možné, neloupejte. Stejně tak česnek. Všechno důkladně opečte na troše rostlinného oleje. Ale opravdu důkladně! Základ musí silně vonět a zelenina by měla být zkaramelizovaná. Teprve tehdy přihoďte k zelenině sůl, jeden bobkový list, dvě kuličky nového koření a lžičku celého pepře. Všechno to zalijte litrem studené vody a povařte mírným varem asi půl hodiny. Vývar sceďte a zeleninu pošlete na kompost. Namočenou cizrnu uvařte zvlášť doměkka, vodu ale nevylévejte. Vývar z cizrny slijte do zeleninového vývaru a krátce povařte.

Rozemletou molochíju namočte do vývaru a 2 ‑3 minuty povařte. Její vlastností je, že ve vývaru želíruje a výsledkem je takový lahodný, zelený sliz. Do vývaru s molochíjou vložte vařenou rýži a cizrnu. Na suché pánvi opražte koriandr, římský kmín a kardamom a podrťte je v kamenné třecí misce nebo hmoždíři. Slupky z kardamomu odstraňte a drcené koření přidejte k polévce. Pokud chcete jídlu dodat říz, podávejte s kvašenými citróny s chilli a salátem ze syrové nebo vařené zeleniny. Obvykle se molochíja podává s masem, které můžete nahradit zastřeným vejcem.

3. Zimní tabouleh ze zelené pšenice

Zelená pšenice jako budoucí bulgur se sklízí brzy a její plevy se odstraňují poměrně svérázným způsobem. Zrna se usuší a pomocí plamene se plevy odstraní. Zrno díky vyššímu obsahu vody zůstane nepoškozené a dále se zpracovává na tzv. lámanku — zelený bulgur z mladé pšenice, nazývaný freekeh, nebo prostě frik. Jeho kouřové aroma vám pomůže zpestřit jídelníček. Vzhledem k tomu, že ve špajzu už je poněkud vymeteno, připravíme si tabouleh ze zimní zeleniny. Pokud máte zbytky kvašené zeleniny (kimčchi nebo torši) zkombinujte je se syrovou zeleninou a nechejte se překvapit výsledkem.

  • 100g frikeh,
  • 100g černé čočky nebo hnědé horské čočky,
  • na špičku nože kurkumy,
  • lžíce olivového oleje,
  • sůl,
  • 1/4 hlávky červeného zelí,
  • 2 červené cibule,
  • řapíkatý celer i s listy,

a teď po kousku:

  • bílé ředkve,
  • mrkve,
  • červené řepy,
  • květáku,
  • mražené fazolky,
  • miska kvašené zeleniny,
  • 1 granátové jablko,
  • lžička melasy nebo datlového sirupu.

Černou čočku namočte do teplé vody na dvě hodiny, povařte dvacet minut ve vroucí vodě s trochou kurkumy, osolte a nechejte dojít. Frikeh promíchejte s olivovým olejem a zalijte vroucí vodou, zakryjte a nechejte bobtnat cca půl hodiny. Syrovou zeleninu nakrájejte na krouhači na velice tenké plátky. Smíchejte dohromady fríkeh a uvařenou čočku, zamíchejte s kvašenou zeleninou i s nálevem, lžičku datlového sirupu a přidejte syrovou zeleninu. Během chvilky syrová zelenina zkřehne. Celý salát dochuťte olivovým olejem a případně dosolte, i když kvašená zelenina zajistí dostatek chutě. Salát ozdobte listy řapíkatého celeru a zrnky granátového jablka.

4. Hummus fatteh

Slovo fatteh je užíváno pro jídla, ve kterých základ tvoří chleba, např. salát fattúš. Nikdy jsem úplně nepřišel na chuť rychle kvašeným pitám s intenzívním aroma droždí a nasládlou chutí, protože většina pekařů trochu prvoplánově přidává do těsta cukr, aby lidem víc šmakovalo. Ale připravit si fatteh z kvasového chleba — to je jiná! Tohle jídlo si nejen já s oblibou připravuji ke snídani, hlavně když se vaří cizrna na hummus. V hlavním městě Tunisu jsem snídával obdobu hummusu fatteh, s názvem převzatým z turečtiny „leblebi“. Leblebi se připravuje z dobře uvařené cizrny i s vývarem, která se nalije do misky na nalámanou bagetu, přidá se lžička pálivé pasty harrisa, olivový olej a do ještě horké cizrny s vývarem se přidá vejce naměkko. Celá směs se v misce zuřivě umíchá lžící a výživná snídaně je na světě!

  • 4 krajíce kvasového chleba, nebo nalámaný pita chléb či lavaš,
  • 100g cizrny,
  • lžíce tahini,
  • šťáva ze dvou citrónů,
  • lžíce soli,
  • dvě lžíce olivového oleje,
  • lžíce zeleného zhugu,
  • dvě lžíce kvašeného zelí, nebo torši,
  • 2 vejce.

Zelený zhug

  • 1 díl zelených chilli papriček,
  • 1 díl čerstvého koriandru,
  • stroužek česneku,
  • lžička mletého kardamomu,
  • lžička mletého římského kmínu,
  • lžička nigelly (černého kmínu).

Všechno dohromady rozmixujte a přidejte tolik olivového oleje aby vznikla pasta.

Základním předpokladem pro opravdu dobrý hummus je v první řadě dobře uvařená cizrna. Má být uvařená tak doměkka, že pastu rozmícháte i pouhou lžící. Vzhledem k úžasným vlastnostem vývaru z cizrny, nazývaného také aquafaba, nepotřebujte k nadýchanému a jemnému hummusu žádné další finty.

Chleba opečte u obou stran dozlatova, ať už na grilu, nebo v pouhém toastovači, nalámejte ho na kousky a vyskládejte do misky. V další misce spojte uvařenou cizrnu s trochou vývaru s tahini, pálivou pastou zhug, solí a citrónovou šťávou a rozetřete lžící na pastu. V případě potřeby ještě můžete naředit vývarem z cizrny. Blahopřeji, právě jste si nachystali snídaňový teplý hummus, nazývaný musabacha (od slova „ráno“)! Naneste horkou musabacha na chleba a navrch přidejte čerstvý koriandr a kvašenou zeleninu. Na horkou pánev rozklepněte vejce a ve chvíli, kdy se vytvoří tzv. volské oko, přehněte ztuhlý bílek, přes ještě tekutý žloutek a vzniklý tvar opečte z obou stran. Můžete si samozřejmě udělat i normální vejce na měkko, omeletu nebo míchaná vejce, to už je na vás. Přidejte k hummusu fatteh a zkuste teď zavřít oči a vzniklou směs si dát do pusy 😉

5. Dýňový falafel s amba

Amba je taková svérázná mutace mango čatní — slovo amba pochází z indického výrazu pro mango. Oproti mango čatní je amba spíše slaná a pikantní, obzvláště když amba necháte překvasit.

Falafel:

  • 200g namočené cizrny,
  • 1/2 žluté oloupané cibule,
  • 100g nastrouhané dýně,
  • 1/2 syrové červené papriky nebo kapie,
  • 2 stroužky česneku,
  • sůl,
  • lžička jedlé sody;

směs koření:

  • mletý koriandr,
  • mletý římský kmín,
  • mletý kardamom,
  • mletá kurkuma,
  • (od každého jeden díl),
  • nasekaná nať koriandru.

Namočenou cizrnu umelte na mlýnku na maso se zeleninou, kořením a strouhanou dýní. Až do umleté směsi zamíchejte nasekaný koriandr a jedlou sodu. Vzniklá směs by měla být vlhká, ale tvarovatelná. V obchodě se dají koupit tvořítka na falafel, ale můžete prostě i namočenou rukou vytvarovat kuličky, které opatrně vložíte do horkého oleje a budete smažit dozlatova.

Amba

  • 2 zralá manga ne přezrálá,
  • lžička sušené pálivé papriky,
  • 2 červené cibule,
  • 2 stroužky česneku,
  • lžička celého koriandru,
  • lžička pískavice řecké seno,
  • lžička celé černé hořčice,
  • lžička celého římského kmínu,
  • lžička nového koření,
  • lžička mletého kardamomu,
  • sůl.

Amba se dá v našich podmínkách celkem zdařila nastavit strouhanými jablky. Mango nakrájené na plátky dejte do misky, přidejte na jemno nakrájenou cibuli a rozdrcený česnek.

Veškeré celé koření (tedy s výjimkou mletého kardamomu) opražte na suché pánvi, až začne poskakovat, praskat a silně vonět. Potom ho společně s mletým kardamomem rozdrťte v kamenném hmoždíři a přidejte k mangu, osolte a zalijte převařenou vodou. Pokud máte, použijte startovací kulturu, ale mango by vám mělo celkem bez problémů zkvasit během dvou dnů při pokojové teplotě. Pokud použité mango bude příliš zralé (sladké) může se vám kvašení zvrhnout do alkoholového — to by vám asi nechutnalo. Překvašenou ambu si uchovejte v lednici a podávejte jako pikantní omáčku k pečené zelenině, falafelu nebo grilovaným pochoutkám.

Falafel podáváme horký s pečivem, salátem z čerstvé zeleniny a omáčkou amba. Skvělá kombinace je salát z rajčat a okurek s citrónovou šťávou a olivovým olejem, hromada listového salátu s mátou a koriandrem a samozřejmě falafel a amba.

6. Foul mudammas a lahoh

Foul jsou boby. My se s nimi můžeme obvykle setkat v supermarketu, kde je můžete koupit zamražené v čerstvém stavu jako tzv. fava beans, tedy nesprávně fava fazole. V sušené formě jako velké boby, nebo „baladi“, tedy nativní formu, středně veliké boby a loupané boby můžete zakoupit v obchodu s orientálními potravinami. Foul je jedním ze základních stavebních kamenů kuchyní Eritreje, Jemenu, Etiopie a Egypta, a podle pověstí to byl právě foul, který stál u zrodu falafelu a byl hlavním pokrmem otroků stavějících pyramidy pro faraony. Dnes je to oblíbená snídaně třeba v Sýrii a můžete na něj narazit i na Sahaře, kde si ho můžete koupit od staříka u silnice smíchaný s bylinkami a olivovým olejem, a místo jednorázového nádobí vám ho naservíruje rovnou do igelitového pytlíku.

Z loupaného foul se připravuje tradiční marocká polévka bessara — velmi lahodná.

Den dopředu namočený foul vařte pomalu a mírně až úplně doměkka. Další už je jen na vás.

Pomazánka z drcených bobů foul se podává s olivovým olejem, kvašenými citróny a kořením zaatar, což je původní bylinka rostoucí v Levantě, která u nás neroste, ale je voní a chutná jako kříženec dobromysli a tymiánu, a samotné slovo zaatar se překládá jako tymián. K tomu se servírují vařená vejce a kvašené citróny. Zajímavostí, kterou můžete ochutnat třeba v jemenské čtvrti v Tel Avivu, je lahoh — jemenský chléb podobný velkým lívancům.

lahoh z jemenské čtvrti v Tel Avivu 

Lahoh, je jemenský chléb, na jehož výrobu se používá čiroková mouka. Čirok je druh trávy z čeledi lipnicovitých, která je u nás jen málo obvyklá. Je bezlepková a dá jen těžko sehnat, tudíž je poměrně drahá. Což je absurdní, protože v zemích původu (Nigérie, Súdán nebo Indie) je to spíše potrava chudých. Pokud disponujete pšeničným kvasem, můžete si nachystat lepkovou variantu lahoh tak, že si nachystáte těsto jako na lívance, jen s tím rozdílem, že nepoužijete cukr, a péct budete na mírném plameni jen z jedné strany, dokud placka neztuhne. Abyste se neošidili o nějaký ten vitamín, můžete si připravit salát podle mnicha (v originále Salatat al rahíb).

Na plameni plynového sporáku spálíte ze všech stran lilek, až docela změkne a jeho slupka bude lehce zuhelnatělá. Vychladlý lilek oloupejte, mělo by to jít celkem snadno. Pokud vám někde zůstane kousek zuhelnatělé slupky, tak se nebojte, neumřete, a váš salát bude chutnat jako originál! Rozhodně upečený lilek neumývejte. Nasekejte upečenou dužinu na prkýnku na kousky a promíchejte s nakrájenou paprikou a rajčetem. Dochuťte solí, citrónovou šťávou a olivovým olejem.

Salát Al rahíb 

7. Kibbeh

Kibbeh jsem poprvé připravoval v roce 2006 ještě jako šéfkuchař zaniklé restaurace Dahab Mezze restaurant. Na spoustu věcí jsem si musel přijít sám, byla to doba intenzívního učení formou pokus omyl. Nebylo kam jít a kde to okoukat. V blízkém bistru sice pracovali bratři ze severní Afriky, kteří se ke mě chovali velice přátelsky a mnohokrát mi pomohli radou i ukázkou, zejména pokud šlo o dezerty a sladkosti, ale to byli Alžířané a především cukráři a pekaři, a ti kibbeh nepřipravují. Paradoxem je, že pravý kibbeh mě nakonec naučil Tunisan Hedi, který pracoval jako specialista na orientální kuchyni na volné noze, a zabýval se tak trochu pašováním tabáků a uhlí do vodních dýmek 😀 Kibbeh je výrazně levantinská záležitost. Můj první recept pocházel z knihy Eleanor Saleh „Kuchyně palestinských Arabů“, veganské variantě mě naučila kuchyně libanonská. Existuje několik variant kibbeh, ale společné mají použití drcené pšenice — bulguru. Na území Izraele a Palestiny se setkáte s několika variantami tohoto slova: Kibbeh, kubbah, či kobeba. Slovo kibbeh má být podle všeho příbuzné se slovem kofta a znamená „koule“ nebo „miska“. Mimochodem, „h“ které uzavírá některá slova v arabštině se nevyslovuje, je tam jen jako koncovka, která slovo uzavírá, a obvykle jde o slova ženského rodu. Tři nejčastější varianty kibbeh jsou kibbeh qrás — plněná smažená kroketa ve tvaru malého torpéda, kibbeh nijjah, které se servíruje na plochém tácu nebo talíři jako takový plochý koláč, a kubbah, který se podává jako knedlíček v polévce, jako je tomu například u syrské polévky kubbah kishk, kdy se plněné knedlíčky podávají v polévce z kishku — fermentované směsi ovčího jogurt s bulgurem. Obvykle se kibbeh vyrábí z jehněčího nebo kůzlečího masa, jemně namletého a smíchaného s drceným bulgurem. Vzniklé těsto se v případě kibbeh qrás formuje v dlani do misky s tenkými stěnami, která se naplní směsí dušeného masa se sedmi druhy koření a piniemi. Miska se potom v dlani několika obratnými pohyby uzavře a tak dává vzniknout tvaru malého torpéda s do tenka zakončenými konci, Kibbeh qrás se smaží do křupava v horkém oleji. Kibbeh nijjah se podává buď syrové, jako takový svérázný jehněčí tatarák (pokud máte perfektně čerstvé maso) nebo se peče. Těsto z masa a bulguru v tomto případě tvoří dvě vrstvy, mezi které se dává náplň.Vrchní část těsta se nařezává do tvaru diamantu a po dopečení se dokrojí až ke dnu, podobně jako když se připravuje baklava. Maso se dá samozřejmě nahradit zeleninou, stejně jako v izraelských restauracích podávají kibbeh knedlíčky vyrobené nikoliv z drceného bulguru, ale z krupice. Výsledek je poměrně tuhý a pro Evropana stěží poživatelný pingpongáč.

Dýňové kibbeh

  • 1 celá pečená dýně,
  • 100 g drceného bulguru,
  • lžička Sedm druhů koření,
  • lžička soli,
  • 3 lžíce olivového oleje;

náplň

  • 100 g quinoa nebo pohanky,
  • 100 g vařené a rozmačkané cizrny nebo červené čočky,
  • 1 zelená paprika,
  • 2 žluté cibule,
  • 2 stroužky česneku,
  • 2 lilky nebo 300 g žampionů,
  • 3 červené papriky.

Upečenou dýni vydlabejte a upečenou dužinu dejte do misky se solí, kořením a olejem. Bulgur můžete posekat v mlýnku na kávu, nebo když máte rádi dřinu, tak v kamenném hmoždíři hezky postaru. Smíchejte drcený bulgur s dýní a nechte odpočinout. Pokud bude těsto příliš řídké, přidejte drcený bulgur, ale počítejte s tím, že vstřebání vody trvá poměrně dlouho. Hmotu nechejte odpočinout asi dvě hodiny a mezitím si nachystejte náplň. Na plameni sporáku spalte červené papriky a lilky až jejich slupka zčerná. Když vychladnou, spálenou slupku oloupejte a zeleninu zásadně neomývejte vodou. Upečené papriky a lilky nasekejte na dřevěném prkýnku nadrobno. Nakrájenou cibuli, česnek, chilli a zelenou paprikou osmažte na oleji, podlijte vodou a přidejte quinou nebo pohanku. Osolte, přidejte koření a nechejte dojít na mírném ohni. Až se voda zcela vstřebá, máte připravenou náplň. Polovinu těsta připraveného z dýně a bulguru rozprostřete na plech do tenké vrstvy. Položte náplň a velice opatrně položte druhou vrstvu těsta, při práci si můžete namáčet ruce ve studené vodě, nebo v oleji, aby se vám na ně náplň nelepila. Vrchní vrstvu těsta nařízněte podle fotografie a pečte 30 – 40 minut na 200 °C. Kibbeh můžete podávat s jogurtem, omáčkou kishk a nakládanou zeleninou torši, nebo mchalal.



1 komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *