Katalog kombuchových recenzí
| 1. ledna 2026 | přečtete za 95 minut
Vivoro
Výrobce
Vivoro s.r.o. bez dotací, Velim
Značení výrobku na obalu
Etiketa trpí do jisté míry volnou lidovou tvorbou, které se malí výrobci často dopouštějí. Utrácejí drahocenné místo na úplně zbytečná slova a některými tvrzeními se i vyloženě střílí do vlastní nohy v domnění, že dělají dobrý marketing. Nechybí dokonce ani protichůdné informace nebo nevysvětlená tvrzení. Opět si to dopodrobna rozeberme.
Deklarace výrobku
Klasická a tučně vytištěná deklarace typu výrobku zde úplně chybí, zato pohádkami o 2000 let staré tradici (hned vedle se píše o stoleté tradici), poctivé živosti a prospěšnosti etiketa jen přetéká. Nezformulovat povahu výrobku do tří obyčejných, informačně hodnotných a legislativně uchopitelných slov „Fermentovaný nápoj nealkoholický“, aby nebylo pochyb o kupovaném výrobku, značí nezkušenost. Toto je obzvlášť nutné tehdy, když si výrobce svůj produkt neprodává jen sám, ale dodává i do maloobchodního prodeje, což Vivoro dodává (pozná se to tak, že je přítomen přidělený unikátní EAN interpretovaný čárovým kódem).
Složení
Fermentovaný odvar ze zeleného a černého čaje, pitná voda, cukr, bakteriální a kvasinkové kultury (kombucha kultury), podle druhu výrobku i ovocné ochucující složky (malinový rozvar, mangový nektar, extrakt z bezového květu).
Zaujalo mne, že marketingový text říká: „Nápoj je plný prospěšných živých organismů, jako jsou Bacillus coagulans“, jenže tenhle probiotický bakteriální druh se s největší pravděpodobnostní v běžných kombuchových kulturách nenachází kvůli odlišným nárokům na životní prostředí a do nápojů ho výrobci musí přidávat dodatečně formou kupovaného prášku (viz náš Úvod tohoto katalogu). Vivoro však přidané probiotikum ve složení neuvádí (slušelo by se deklarovat nejen rod a druh, ale i konkrétní kmen), proto existují jen dvě možnosti: buď je bakterie přidávána a na vyjmenování se zapomnělo, anebo přidávána není a výrobce přítomnost slibuje bez reálného podkladu.
Opět je připojena omluva za obsah cukru, který je údajně přítomen jen kvůli udržení mikrobů naživu. Jako by byl cukr něco prašivého, co se musí se zaťatými zuby tolerovat. Jsem si ale jist, že kdyby šel do distribuce nápoj bezpečně vykysaný do sucha na 0 %, tak si ho nikdo nekoupí, protože by byl dost nechutný. Neporozumím však tomu, proč když je potřeba se za cukr na etiketě omlouvat, tak z jakého důvodu je ho v nápoji rovnou bohatýrských 8 – 10 %.
Stabilita
Bohužel jde o dalšího výrobce, který poctivost a přínosnost svého nápoje staví na mylném předpokladu, že když jsou fermentační/oxidační organismy živé, tak jsou automaticky prospěšné pro člověka. U kombuchových octových bakterií se doposud nic takového neprokázalo. Tip na tuto značku limonády jsem dostal od spolužačky Míši právě kvůli stabilitě: koupila si lahvičku z chlazeného prodeje a doma ji pak otevírala doslova ve dřezu. Zkusil jsem to a stalo se mi u druhů s ovocnými složkami samozřejmě to samé. Takovouto bouřlivou aktivitu doposud nevykázal žádná z testovaných značek. A víte, co znamená hodně CO₂? To znamená, že pokud ho vyprodukovaly z cukru alkoholové kvasinky, tak vyprodukovaly i adekvátní množství alkoholu. No a jelikož je nápojích značky Vivoro i během takovéto aktivity pořád ještě nějakých těch 8 % cukru, znamená to dle běžných alkoholistických výpočtů slib klidně 3 – 4 % etanolu, kdyby došlo k úplnému odfermentování.
Etiketa i FAQ na webu výrobce alkohol bagatelizuje, vždy připouští jen hranici do 0,5 %, což je prakticky neudržitelné u výroby, která cíleně neodstraňuje (pasterací, filtrací) alkoholovou kvasinku Saccharomyces cerevisiae, a to zvlášť tehdy, je-li přidáno ovoce coby zdroj dusíku a dalších monosacharidů. Kvasinky si prostě neřeknou „Hele, už je tady 0,5 %, tak my skončíme s výrobou lihu“, ale pokračují, dokud mají k dispozici cukr. Pak se z lahvičky stává Fermentovaný domácí granát a to i tehdy, je-li dodrženo chlazení. Ono to umí řachnout i v lednici. Co naplat, že na to etiketa upozorňuje písmem — povinností výrobce je nevystavit jakémukoliv riziku spotřebitele a nepřenášet na něj pokud možno žádnou odpovědnost nebo prevenci problémů: exploze, poničení věcí nebo expozici alkoholu. Kdyby totiž kontrola naměřila v laboratoři 0,6 %, má výrobce setsakra velký problém s tím, že už je nápoj alkoholický a tudíž nevhodný pro osoby do 18 let. Více argumentuje článek Probiotický elixír zdraví. Zavinit ve jménu mýtické probiotičnosti řezné poranění by mohlo být ještě mnohem zajímavější.
Chybějící stabilizaci potvrdily i příslušné celulózu tvořící bakterie Komagataeibacter xylinus tím, že v jedné lahvičce postavily v hrdle placičku. To by mi bylo samo o sobě jedno. Výše diskutovaná kvasinka je daleko větší problém.
Zvláštní kategorie
Ani těmto etiketám se nevyhnul mor marketingových piktogramů, máme zde
- 🌷 100% vegan — to se dá pochopit, protože limonáda není slazena medem,
- 🦠 zdravá probiotika — zvídavý Vladimír by prosil rod, druh, kmen a dráhu účinku,
- ⚗️ bez chemie a konzervantů — obávám se, že je přítomen dihydrogen monooxid, kyselina ethanová, β-D-fruktofuranosyl-α-D-glukopyranosid, 2,3,4,5,6‑pentahydroxyhexanová kyselina, kyselina uhličitá, ethylen hydrát a další zlé jedy, které nás v této těžké době doslova dusí a ničí; lze však podotknout, že žádná z konkurenčních testovaných kombuchových limonád neobsahovala žádný konzervant, není k tomu technologický důvod
- 🤚🏼 domácí výroba.
U té domácí výroby se s dovolením a s chutí zastavím. Je to označení, kterého si okamžitě u potravin všímám, protože to vymiňuje legislativa. Jsou totiž jen dvě možné varianty skutečnosti:
- Výrobce to opravdu vyrábí doma v bytě, což nejsou prostory stavebně schválené pro výrobu potravin a takové výrobky vůbec nesmí na trh.
- Výrobce to nevyrábí doma v bytě, nýbrž v prostorách stavebně schválených pro výrobu potravin, tudíž jde o klamavé označení podle čl. 7 nařízení (EU) 1169/2011, protože uvádí spotřebitele v omyl.
Nemůžu se rozhodnout, která varianta je horší. Každopádně Vivoro to má vytisknuté na etiketě fontem velikosti hlavního nadpisu a my si můžeme vybrat mezi 1 a 2. Samozřejmě vím, že je to součástí zamýšleného marketingu a že se argumentuje tím, že to dělají všichni. To ale samozřejmě neznamená, že je to tak správně a že to při zjištění neodmění úřad minimálně výzvou k nápravě.
Distribuce a marketing
Dostanete patrně jen v lokálních pultových prodejích (kavárnách, bistrech, fitkách apod.).
Typicky se v marketingu tlačí na pilu, opakují se všechny ochozené sliby podpory trávení a funkce imunitního systému, příběhy o poctivosti, rukodělnosti, srdíčku. Většina připojených vysvětlujících informací je mylná, čerpá z nekonečné studnice mýtů obecného a neodborného internetu a pokud se výrobce na svém „blogu“ pokusí o oporu ve vědeckých studiích, tak ve všech bodech ihned selhává:
- odkazuje se třeba na vyzkoumaný přínos probiotik, ale není řečeno jakých a pokud se podíváme do studie, tak jde o obecný popis možných přínosů konkrétních kmenů organismů, u kterých se takové efekty vyzkoumaly; studie rozhodně nehovoří o žádných octových bakteriích tvořících základy kombuchových domácích kultur; zrovna tak jako živý mikrob ≠ automaticky nemoc, tak i živý mikrob ≠ automaticky probiotikum
- zařazena je větička od výživové poradkyně Zdeňky Svobodové „Pravidelná konzumace kvalitní kombuchy může podpořit zdravou střevní mikroflóru, což je klíčem k posílení imunity,“ jenže paní Zdeňka Svobodová není ani imunoložka, ani mikrobioložka, ani dokonce nutriční terapeutka, ale certifikovaná studentka tradiční čínské medicíny a ženská hormonální koučka na ženskou cykličnost bez formálního vzdělání, které by ji titulovalo k takovým prohlášením
- místo webového odkazu na relevantní studii je omylem vložen odkaz na studii o efektivitě webové intervence rodičovské psychologické flexibility
- odvolává se na článek s názvem Probiotic Content and Microbiota Modulation in Fermented Beverages v časopisu Journal of Applied Microbiology z roku 2024, ale chybí URL a ať se snažím, jak se snažím, Google Scholar tuto studii nezná a na webu časopisu říká hledací políčko NENALEZENO.
Všechno je to zase splácnuté spíš z nutnosti, bez péče, bez potřebných znalostí o tom, jak se interpretuje vědecké poznání. No zkrátka děravé jak cedník. Naprd je, že je to další zdroj omylných a nijak nenavazujících informací o kombuchových limonádách, jakých jsou po internetu tisíce a tisíce, spotřebitelé jsou takovému řídkému materiálu vystavováni a myslí si, že když je to na internetu tolikrát, tak že to je pravda.
Kdo by chtěl vidět, jak se tvoří poněkud solidnější interpretace studí, s funkčními odkazy a věcnou argumentací, přečte si náš Probiotický elixír zdraví 2(025).
Chuť
I když vás Pepa s Milanem na blogu a v propagačních materiálech ujišťují, že cukr je v nápoji jen zbytkový a nápoj je vhodná alternativa ke zlým průmyslovým nechuťárnám, připravte si k ruce ředidlo v podobě oxidu vodného, protože až se napijete, budete potřebovat rozlepit pusu. Nic tak masivně sladkého jsem zatím v testu neměl, běžně deklarují výrobci 4 – 5 %, někteří jsou ještě dietnější, avšak Vivoro na etiketě deklaruje 8 % a můj refraktometr ukázal u bezinkové varianty dokonce 10 %, což je ve třetinkové láhvi tak plná polévková lžíce sacharózy, že už se na ni víc nevejde.
Co se týče příchutí, zakoupil jsem tři:
Bezinka — s tou je problém, že aromatika květu je při skladování nestabilní a voní dobře a silně jen tehdy, když ji připravíte z čerstvých květů a ve velké koncentraci. Dostat ji celoročně do nějakého distribuovaného nápoje je problém a většinou to dopadá naplacato tím, že prostě není cítit. A tady je to ten případ: přičichnete a cítíte sice jemný odkaz na nějakou květinu, ale naslepo to identifikovat nejde. Špatné to není, jen to hrozně šumí a je to ukrutně sladké.
Mango — to je všeobecně profláknuté a používá ho k ochucení 9 z 10 výrobců, protože se dostane snadno pasterované, ihned použitelné do výroby, aromatika je exotická, stabilní a rozpoznatelná díky terpenům a esterům. I kdyby to nebylo tak sladké, tak bych dal jen průměrnou známku kvůli neoriginalitě.
Malina — je opět velmi problematická kvůli stabilitě a výraznosti aromatiky: musíte použít čerstvé maliny a musíte jich použít hodně, aby se prosadily a udělaly takovou tu super zahradní limču, ale jakmile to začnete škrtit kvůli rozpočtu a nějak zpracovávat varem a fermentací/oxidací, tak se z toho stane snadno vyčpělé nic. Tady se z toho stalo bohužel přeslazené vyčpělé nic. Z toho důvodu zlí továrníci do svých chemických jídel přidávají umělé malinové aroma — čerstvá malina totiž prostě není jako příchuť dost malinová.
Pepa s Milanem v propagačních materiálech vyzdvihují ruční práci, malé šarže a domácí výrobu. Jenže to, co vypadá jako romantika, kvalita a řemeslná poctivost, to nakonec kulhá na obě nohy kvůli nezvládnuté technologii, dramatické rozdílnosti šarží, nepřenositelnosti domácího hobby na větší a pravidelnou výrobu a mnohdy i naivním představám o tak problematické disciplíně, jakou je právě tento typ nápoje.
Já bych strašně chtěl fandit všem malým podnikatelům, kteří se do té výroby fermentovaných potravin pustí, chtěl bych je chválit, chtěl bych říct, co všechno se mi na jejich podniku a produktech líbí, ale kombucha je prostě takový specifický syndrom, který snad přímo po celém světě vybízí k tomu, aby se sešli dva kamarádi, založili poctivou domácí výrobu, vůbec nic si o tom pořádně nezjistili, opsali pár omšelých pitomin o probiotikách a hurá s tím na trh bez kontroly kvality, bez stabilizace, s chybami na etiketě, ale hlavně se srdíčkem. Všechny tyhle nepasterující začátečníky zatím s přehledem rozdrtili v kvalitě, stabilitě, chuti, stejnosti šarží i umírněnosti informací všichni ti velkovýrobci, do kterých se kluci srdcaři tak mocně obouvají. Když se chce, jde to bezpečně, příčetně, hodnotně a ekonomicky udržitelně ve všech rozměrech.
Pro Pepu s Milanem je pak vzkaz výrobcům v Úvodu.
Já si jdu ale po dnešním testu napsat přihlášku do diabetologického ústavu a mezitím vytřu pocintanou terasu, jinak mě ty vosy roznesou na kopytech.
Vláďa Sojka
Na blog Zkvašeno přispívám od roku 2017, zajišťuji technický chod a provádím základní jazykové korektury. Ve svém volném čase samozřejmě kvasím, fotím a určuji houby nebo peču chleba
Na mém malém e‑shopu Fermentárum.cz dostanete rozličné kultury pro domácí kvašení a literaturu. Pořádám pro veřejnost workshopy a přednášky, přijíždím s tématem fermentování potravin na pozvání do knihoven, škol, domácností, restaurací i na festivaly. Nabízím i individuální online konzultace a přednášky. Kontakt je vždy info@fermentarum.cz