Křís

Křís je taková ta bělavá mázdra, která se vám může utvořit na povrchu toho, co právě kvasíte. Může za ni kvasinka, nejčastěji dokonce Candida mycoderma  nebo Candida  krusei, případně někdo z rodu Pichia - seznamte se, prosím. Některé kvasinky, které tvoří křís, jsou potřeba při fermentaci kakaových bobů, ale nikde jinde je vidět nechcete. Vznikají tam, kde je přístup vzduchu, nízká koncentrace alkoholu nebo nedostatečná kyselost. pH okolo 5-6 jim prospívá, nižší už nepřežívají. V českém prostředí se s křísem setkáte nejčastěji u popisu chorob vína nebo na rychlokvašených okurkách.

Typicky lámavá tenká vrstvička křísu, která kopíruje i povrch bublin. Není to tedy 3D plíseň.

Škodí nebo neškodí? Vinaři mají jasno - v alkoholovém kvašení překáží, ničí chuť a mění kvalitu vína. Ovšem v různých receptech třeba na přípravu kysaného zelí se objevují názory, že je to přirozená součást kvašení a že není potřeba se s ní zabývat? Je to ale skutečně tak?

Pokud by to byla zrovna Candida krusei, tak ta vůbec není kamarádka - naopak patří k agresivním kvasinkám, které pacientům s oslabenou imunitou (tedy třeba při AIDS, s klinickými poruchami imunity nebo po transplantacích, nikoliv běžným stresem) působí značné problémy. Je odolná vůči běžným lékům. V případě candidózy v periferiích či trávicím traktu patří k těm, které se obtížně hubí.

Velké promoření křísem ovšem mění chuť a vůni i mléčně kvašených produktů a snižuje jejich trvanlivost. No a taky to vypadá ošklivě, takové bělavé šupinky.

Zkrátka a dobře - nechcete to tam.

Vinaři si s ní poradí snadno pečlivým vysířením kvasné nádoby nebo tím, že povrch kvašeného média pokryjí látkou namočenou ve vysokoprocentním alkoholu. Ani jedno ovšem nejde použít při domácím mléčném kvašení. Alkohol laktobacili nemají rádi a jak se tváří na síru jsem zatím nezjišťovala, ale jednak ji nechci shánět a hlavně netoužím po dalších siřičitanech v mém jídle.

No nic. Jak se tedy zbavit křísu, pokud se objeví? Ty méně odolné kvasinky, než je C. k., hubí antibiotické látky z plísní. Což je sice prima zjištění, ale jaksi ještě méně použitelné než síření, že. Na článek o plísních snad taky dojde a sypat do nálevu nadrcený penicilin je moc šílená představa i na mne.

Samostatně jsem pak vymyslela verzi, že když vínu stačí hadr namočený v alkoholu, tak mléčně kvašené zelenině by mohl pomoc hadr namočený v octu. Jako že zvýší  kyselost a tím kvasinky vyhubí a zároveň jsem přisolila a přikyselila nálev. No - a nezabralo to.

Začala jsem tedy hledat hlouběji. Mimochodem v angličtině se používají termíny wine yeast strains či wine flower a není vůbec triviální na to přijít, pokud nemáte doma vinaře. I našla jsem dvě metody - terapeutickou a preventivní.

První je zcela jednoduchá a mechanická a taky mě to mohlo napadnout.
Do napadené potraviny prostě přilijete slaný roztok nebo třeba syrovátku a aplikací Archimedova zákona - tedy vytlačením v kvašáku či v soustavě sklenic - se zbavíte vrchní vrstvy nálevu, na které křís bydlí. Prostě tam vstrčíte nějakou vyvařenou objemnou věc a způsobíte přelití. Obyčejné odlití vám nepomůže, protože jaksi nemáte zaručeno, že se té vrstvy zbavíte. Kdo mi nevěří, tak si udělá pokus - do hrnku nalije vodu s olejem a zkusí to vylít tak, aby se oleje zbavil...

No a pochopitelně klíčová je prevence - tedy předcházení vzniku křísu. Chce to vyvářet kvasné nádoby, používat alespoň dobře omyté nástroje, minimalizovat přístup vzduchu, nekašlat na salinitu a případně používat startéry, které urychlí osídlení žádoucími kulturami.

Pokud to nebude překážet chuti, tak jde použít i přírodní přípravek proti kvasinkám - hřebíčkový extrakt. V rámci pomoci Thajským výrobcům fermentovaných bambusových výhonků vědci objevili, že hřebíček křís nemá rád. Studii naleznete zde. Chce to vážně hřebíčkový odvar - tedy vzít dostatek hřebíčku a dlouho, dlouho ho vařit ve vodě a to pak přidat do základního nálevu. Zkoušela jsem do něčeho (tuším že do řepy) přidat jen nadrcené hřebíčky, ale než se to dostatečně vylouhovalo, tak už tam křís bydlel.

Komentáře

  1. Na naložené červené řepě se mi udělal křís tak jsem použil mechanickou metodu.
    Zajímalo by mě, jestli se tam znovu objeví nebo se tvoří jenom ze začátku, když tam ješte není dostatečná kyselost :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Neměl by. Zejména tedy pokud po druhé bude zajištěna lepší nepřístupnost vzduchu - v případě dvojsklenicového kvašáku to chce aby voda byla skutečně až k hrdlu a pak se to celé dá obalit mikrotenovou folií.

    Pojistit se to dá dodání hřebíčkového odvaru (hřebíček a řepa jdou dobře dohromady) a nebo trošky alkoholu. Popříapdě hřebíčkové tinktury.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rád bych se zeptal, kolik je ta správná dávka hřebíčku na to, aby fungoval. Tak nějak tuším, že to nebude kilo na litr vody, když se hřebíček prodává po párgramových baleních, leč stejně by nějaká přesnější rada neuškodila :-)

      Vymazat
    2. Rozvařit tak 4-5 hřebíčků v deci vody a nalít to tam - von je chuťově dost výrazný.

      A teda opakovaná zkušenost mi říká, že koření je často zdrojem nejrůznějších plísní a kvasinek, takže vlastně všechno čím kořením kysané věci už převařuju.

      Vymazat
  3. Dakujem velmi pekne :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Dobrý den, mám pár zvídavých otázek. Můžu do základního nálevu (sůl+koření) přidat trochu octu? Třeba balsamico. Jestli vše chápu dobře, když nemám startér, ale mám nervy na to, že se nemusí kvašení podařit, tak startér můžu vynechat? A ještě mě napadla jedna věc. Můžu nalít do kvasné nádoby olej aby mi ji "zavíčkoval" a minimalizoval přístup vzduchu? Kvasím květák a nejsem si úplně jistá, jestli křís mám nebo ne.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jasně - klidně obyčejný ocet, nebo citronovou šťávu. Sníží to pro začátek PH a zvýší šanci, že se to povede.

      Startér vynechte, pokdu používáte nějakou zeleninu, která má přirozenou mikrofloru na své slupce. Takovou zeleinu je pak potřeba nemýt moc zběsile a neloupat -klasicky zelí, kapusty, ředkve a ředkvičky a další brukvovité - třeba i květák či brokolice. Můžete vzít třeba pár vnějších listů zelí a dát je na povrch vaší směsi a pak to zatížit - jednak tím dodáte mikrofloru a hlavně pokud by se vám tam pomnožil křís, tak prostě to zelné listí vyhodíte i s kvasinkami, které na něm budou a nedostanou se níž.

      Olej použít jde, ale je praktičtější spíše nad pastami a omáčkami, než nad věcmi v nálevu - tam je nejlepší buď druhá sklenice a nebo igelitový sáček s vodou - fotka třeba zde http://zkvaseno.blogspot.cz/2013/08/fazolky-nezrale.html

      Křís poznáte - prostě vám na vršku naroste bílá vrstvička.

      Vymazat
    2. Děkuju za odpevěď. Čím víc toho studuji, tím jsem víc v pasti :) Mám ještě jednu otázku. Když dám do nálevu trochu octu, bude to ještě mléčné kvašení? Kdybych tam dala lactobac. z lékárny, nezabije je ten ocet?
      Děkuji

      Vymazat
    3. Jasně - bude to kvasit stejně- stejně při přírodní fermentaci trocha octa vzniká tak jako tak.

      Vymazat
  5. A snad již poslední otázka. Co umeocet? Jde použít pro mléčné kvašení do startéru místo syrovátky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jako startér určitě fungovat nebude - není to zdroj bakterií mléčného kvašení. Ale jako prevence před křísem ano, podobně jako normální ocet.

      Vymazat
  6. Moc děkuji za vaši trpělivost. Mám ještě jednu otázku. Kdy se dá fermentovat jen naložením v soli?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak třeba klasické kysané zelí je fermentované jen s pomocí soli. Jinak pokud té soli dáte opravdu hodně (více jak 20%), tak nasolíte a fermentovat to nebude vůbec.

      Vymazat
  7. Reaguji takto se zpožděním, ale problematika mě zajímá a o pojmu křís jsem se nikde jinde nic nedozvěděl. Během těch současných veder jsem nechal venku z lednice zelenonový salát. Během cca 30 hodin tam začal vznikat takový bílý povrch a celá ta věc dost nepříjemně smrděla :), vzhledem k tomu, že jsem to až do konce jedl (ještě než to začalo zapáchat), tak se chci zeptat, zdali šlo právě o křís, nebo spíš o nějakou plíseň, to by byl asi dost průser... A eventuelně, co se stane, když křís člověk sní... Děkuji za odpověď!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jestli to smrdělo, tak to určitě nebyla ta kvasinka, co dělá běžný křís. Mohla to být plíseň, mohla to být jiná kvasínka - to se takhle těžko dá říct.

      Rozhodně ale platí - pokud vám to smrdí, tak nejíst.

      Vymazat
  8. Zdravím, na hladině vodního kefíru se mi začala dělat pěna, která je pokrytá bílým povlakem, který nápadně připomíná křis. Chci se zeptat, jestli můžu u kefíru použít hřebíčkovou metodu. Nerad bych si hřebíčkem povraždil chtěné kvasinky. Co se týká okyselovací metody, jak kyselý nálev krystaly snesou? Mohl bych je dát do menší sklenice a zalít je třeba vodou a citrónovou šťávou v poměru 1:1? Děkuji za odpověď.

    OdpovědětVymazat
  9. Dobrý den, v neděli mi dokvasily okurky a ke konci se začaly na povrchu vinných listů a trochu i okurek objevovat takové šedé vrstvičky. Pochopila jsem správně, že je to ten křís? Mám je kvašené ve velké zavařovací sklenici a teď už by měly být hotové (dané do chladu). Mám se toho i teď zbavit prolitím slanou vodou? Předem děkuji za odpověď. :-)

    OdpovědětVymazat
  10. Dobrý den. Můj dotaz se týká zelí kvašeného v kameninovém soudku, kde jsme udělali chybu a jak ji napravit. Zelí mám ponořeno zatíženo a povlak je velmi silný. Vodu v rýze soudku mám a dolévám. Děkuji velice za odpověď a za radu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Odeberte i horní vrstvu zelí a nezasaženou část dejte do nové nádoby. Soudek důkladně dezinfikujte/vysterilizujte. Jako že opravdu důkladně.

      Vymazat
  11. Dobrý den, zelák mám jen do půlky plný (nebo do půlky prázdný... :-) ) takže vylití jak popisujete není možné. A křís se mi tam tvoří pravidelně. Vždy ho seberu naběračkou, případně doliju slaným roztokem, ale je tam za chvíli zase. Vodu do žlábku dolívát a snažil jsem se co nejvíce zelí stlačit a dostat z něj vzduch. Pomůže mi něco? Díky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 1. je potřeba opravdu důkladně sterilizovat zelák a všechny jeho součásti. Jako že opravdu 1.hodně důkladně - buď 20 minut v troubě/vroucí vodě a nebo něčím s chlorem či sírou a následné důkladné vyplachování vroucí vodou. Ten křís bydlí někde v tom zeláku...

      2. používejte jako vrchní vrstvu nenakrouhané zelní listy, nebo nějaké jiné velké listy - klidně na jinou směs zeleniny dejte na vrch zelné listy, ty zatěžte a zajistěte aby všechno bylo ponořené v láku. Když se tam křís vrátí, tak poroste na tom listí a až základ bude dostatečně kyselý, tak vrchní vrstvu listí prostě odstrańte i s křísem a hlavní část zeleniny přendejte do čistých sklenic na uskladnění.

      3. pokud budete o fous víc solit a přidávat jako startér docela dost láku z něčeho jiného, bez křísu, nebo třeba syrovátku případně něco octa do základu, aby lák hned od začátku byl kyselejší, tak se křísu bude dařit mnohem hůř.

      Vymazat
    2. Dobrý den, děkuji za odpověď. Možná jsem zapomněl napsat, že zelí je již hotové a v zeláku ho mám jen uskladněno. Takže proces kvašení jako takový již neřeším jen chci začít zelí postupně konzumovat.

      Vymazat
  12. Dobrý den,
    kvasím ve 4 litrové sklenici, vždy s úspěchem, dávám nahoru ty listy, jak píšete, taky hlavně kůli tomu, aby navrchu neplavalo moc malých kousků zelí.Tentokrát zase vše dobře začlo bublat, ale najednou po 3 dnech večer koukám, že napovrchu plavou takové hnědé kousky...nějak to nesmrdělo...vylila jsem vrchní vodu, dala pryč listy , nalila převařenou se solí...myslíte, že to bude ještě kvasit, nebo co to vůbec bylo?děkuji a hezký den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To bohužel takhle nejde říct co to bylo. Ještě bych to nechala kvasit a počkala co z toho bude. Když to bude smrdět a nebo divně vypadat, případně divně chutnat, tak se to holt nepovedlo. To se stane.

      Vymazat

Okomentovat